Strážce duší (kagehina)

10.

Ráno mě probudil budík v 5:30 , nechtělo se mi vstávat, ale musel jsem . Škola přece nepočká.
Šel jsem do koupelny a podíval se do zrcadla , už mě ani neděsí jak vypadám vždy po těch nočních můrách.
V pubertálním věku přece není nic divného že mám kruhy pod očima ne? Vždycky to můžu svést na to ,že jsem dlouho do noci hrál hry s klukama .
A tak jsem začal svůj vlastní ranní rituál.
Dojít si na záchod , vyčistit si zuby, učesat se a potom se jít oblékat a na úplný konec si jít připravit tašku do školy, protože večer jsem vždy moc líný.
Akorát jsem dával míč do vaku ,když přišla ségra s tím že je  snídaně na stole. Řítil jsem se dolů po schodech, abych mohl něco málo sníst a pak rychle jet do školy. Máma mě jenom pohladila po zrzavých vlasech a vrazila mi do ruky balíček se svačinou. Zamával jsem na rozloučenou a už jsem vybíhal ze dveří vzít si svoje kolo a alou do školy.

Na první hodinu jsem to stihnul jen tak tak. Ještě štěstí že máme literaturu a na tu nemáme tak přísného učitele. A tak jsem se pozdravil s kamarády a posadil se na své místo, kde jsem se ze všech sil snažil neusnout.
Prvních pár hodin uběhlo docela rychle , ale po obědě se to neskutečně táhlo a tak jsem jenom seděl a koukal z okna.

,,Hej Shoyo. Vzbuď se." Lehce jsem pootevřel oči a uviděl jak už je zbytek třídy prázdný. ,, Shoyo že ty si zase nespal?" ,,No, moc ne" podrbal jsem se nervózně na zátylku a doufal ,že už se na víc vyptávat nebudou. Uff a taky že ne jen mě dokopali k tomu se zvednout ,aby jsem moli jít do tělocvičny si jít konečně zahrát.

Běhal jsem sem a tam přes celý hřiště ,ale nebyla to zábava, možná to bylo tím že jsem nebyl dostatečně vyspalý a nebo to prostě bylo tím,že to byl sport ke kterému mě nic netáhlo ,jenom že mi docela šel neznamená, že mě musí hned bavit a tak jsem odešel ještě dřív než jsme se s klukama původně domluvili.

Doma jsem sebou jenom plácnul na postel. Trvalo mi trochu déle, než jsem se dostal domů , protože mě zdržel Kenma,ale na tom  stejně nezáleží. Ach no jo, vlastně jsem se chtěl zastavit za babčou a popovídat si.

Naše babča bydlí jenom přes ulici , takže jsem na sebe hodil nějaké oblečení a vyrazil jsem.

Dneska taková nudnější kapitolka.
Mějte hezký víkend.