Game Over [ Dokončeno ]

29-Nico, já tě miluju

Nico

Percy

„Eh, všiml sis, že ten kluk za námi věčně chodí, nebo se mi to jenom zdá?" pošeptal mi Will a ukázal na osobu za námi. Nenápadně jsem se podíval a koho nevidím?

Ten Percy mi snad nikdy nedá pokoj.

„Já ho snad přerazím." Povzdechl jsem si, chci jít dál a on mě brzdí. Will se na mě díval tázavým pohledem.

„To je ten můj poslední crush." Protočil jsem očima.

„Vypadá to tak, že tvůj crush má o tebe zájem. Tak proč nejste spolu? V čem je problém?" vyptával se Will.

„Fakt musím odpovídat? Známe se ani ne den a už ti mám říct o tom, jak jsem si to sním totálně pokazil?"

„Vím, že jsi měl crush na Wolverina. Samozřejmě mi to musíš říct, jinak toho úchyla zastavím."

Dobře změnil jsem na Willa názor, je to bisexuální verze Jasona.

A tak jsem mu řekl všechno, co se stalo.

Když jsem skončil, tak se na mě nevěřícně díval.

„Nico, nenapadlo tě třeba to sním zkusit, když tě celou dobu šmíruje. Víš, když tě nějaký člověk šmíruje, tak to znamená, že buď tajný agent anebo k tobě chová nějaké city. Pochybuji, že je tajný agent, protože by tě šmíral tak dobře, že by si nikdo toho nevšiml. Ale ta jeho taktika, přímo bije do očí."

Dokonale jsem se schovával za čímkoliv, co bylo poblíž a mohlo mi zajistit úkryt. Určitě nemají o mně ani tucha. Mohl bych být klidně špión. O něčem se dohadují a ten divný kluk asi něco Nicovi vysvětluje. A pořád ukazuje za sebe. Asi má ten kluk nějaký tik. Chudák Nico.

Já jsem určitě lepší partie.

Pomalu se blížili k Nicovu domu.

Konečně ten divný kluk půjde někam do pryč. Nico sním určitě už nikam nepůjde.

Počkat on Nicovi něco šeptá, teda doufám že šeptá. Jejich obličeje jsou moc blízko u sebe, to se mi nelíbí.

„Takže, kámoši?" zašeptal mi Will do ucha, docela jsem nechápal proč.

„Ten tvůj crush vypadá, že dostane každou chvíli dostane infarkt, a to dělám jenom toto. Nico moc se mi líbíš, ale vidím, že ho máš pořád rád a on má rád tebe. A budu rád, když budeme aspoň kamarádi." Dal mi pusu na tvář a hned se k nám přiřítil Percy.

Naštval jsem se, byl u něho moc blízko a viděl jsem, jak se chystal dotknout Nicova zadku. Tak to teda ne.

„A dost, ruce hezky nad hlavu Romeo, ani ho neznáš až už se po něm sápeš. Nechtěl abych ti ty ruce zlomil na dvakrát." Šel jsem k nim a držel se, abych mu jednu nevrazil.

Nico se netvářil moc šťastně, že mě vidí. Díval se na toho úchyla a on na něj mrkl.

„Já ti to říkal." Mrkl na mě Will a dal ruce nad hlavu, jak mu Percy poručil.

Ten idiot se mi snad jenom zdá.

Promnul jsem si spánky a držel se, abych po něm nezačal křičet.

„Dokud budu žít a dýchat se Nica ani nedotkneš, jasný? Teprve jsi ho potkal a už máš ruce, kde bys neměl! Chovej se sakra trochu galantně, ne? Měl by si být vděčný, že ti dal vůbec šanci! A ty toto? Víš, co znamená osobní prostor sakra? Už mi laskavě nikdy nešahej na Nica! Běž si raději na pláž nebo co kluci jako ty děláte. Ale mého Nica nech na pokoji." Ryl jsem do toho úchyla a nedržel se zpátky.

Když v tom jsem spatřil Nica, jak přímo soptí.

„Jak jako tvého Nica? Já ti patřím nebo co? Jsem tvůj majetek nebo přítel? Ne, nejsem! Tak už sakra se přestaň starat o to co dělám nebo s kým se scházím!" křičel jsem po Percym.

„Víš já se starat vždycky budu, máš smůlu. A víš proč? Protože tě sakra miluju! Ale ty mě ani nenecháš, abych si s tebou o tomhle promluvil a ignoruješ mě! Chci být s tebou, chápeš? Miluju tě a je mi úplně jedno co máš tam dole! Sakra, však už když jsme byly kámoši se mi zdály sny, kde tě neustále líbám a klátím. A zdají se mi ty sny i teď. Sakra, miluju tě, tak přestaň tvrdit něco o tom, že ne jenom protože jsem měl tě měl rád i jako Nicol. Mám tě rád takový, jaký jsi. Nico nebo Nicol? Není to jedno, oba dva jste úplně stejní. Miluji tvůj smysl pro humor, miluji tvůj smích, miluji jak si chytrý, miluji, jak dokážeš být milý, miluji tvůj herní vkus, miluji, když se červenáš, miluji tvůj úsměv, miluji každičkou věc na tobě." Konečně jsem mu řekl, co cítím a nehodlám mlčet, je mi jedno, že mě slyší každý v okolí i jeho rodiče.

Přestaň sakra už, a nech mě mluvit.

Ten paličák furt říkal svou a mě nepustil ani ke slovu, měl jsem chuť ho praštit. Mezitím Will pomalu odcházel, protože věděl, že je to tu zbytečné. Ukázal mi, že mu mám potom zavolat a říct, jak to dopadlo.

Že bych zvolil stejnou taktiku? Domů to mám ani ne pět kroků.

„Nico, prosím dej mi šanci. Dokážu ti, že jsem mnohem lepší partie než ten Will. Nico, prosím. Budu ten nejlepší přítel na světě. Udělám cokoliv, Nico." Hnaly se mi slzy do očí, když jsem viděl, že odchází a nechce mě vyslyšet.

„Nico, já tě miluju, tak prosím. Jenom jednu šanci, slibuji, že nebudeš litovat." Prosil jsem ho dál.

Šel ke dveřím svého domu a pomalu je otevíral.

„Nico, prosím. Miluju tě."

Zavřel za sebou dveře a ani se neohlédl za sebe.

Měl jsem chuť brečet.

Tadá 🎉🎉🎉

Budu velmi upřímná, na šťastné konce co se lásky týče nevěřím. 

Sama nemám milostný život, který bych chtěla. Protože lidi, které vetšinou mám ráda nemají oni rádi mě a mají rádi úplně někoho jiného. Úplně zbožňuji, když řeknou, že na vzhledu jim nijak nezáleží a že spíš hledají někoho s kým by si rozuměli, a potom vidím jak se líbají s někým, kdo je basic bitch nebo fuck boy a v hlavě nic. Vždycky se mi chce upřímně z toho smát. A pak se diví, že raději trávím čas sama. 

Víte co se říká, život je dick, dokáže být tvrdý.

Ale vím, že tato ff nesmí skončit 'špatně', protože potom mě budete chtít nejspíše zabít.

Zatím u další části💓

Pápá💜💜💜