Game Over [ Dokončeno ]

10-Gentleman

Okay, asi jsem divná, ale toto 👆se mi zdá dost sexy

pls kdo je stejného názoru, tak ať napíše nějaký komentář (klidně i nějaký retardovaný xd)

Percy

Nico

Když už to byla nějaká chvíle, kdy tu nikdo nebyl, tak jsem si pustil Just Dance. Mou pozornost hned upoutala písnička ,,Gentleman". Doufám, že odehraji toto kolo bez toho, aby mě někdo viděl. 

Kdo by čekal, že tak těžké mít pět hvězdiček? Díky svým skvělým tanečním kreacím, jsem získal pouhé dvě hvězdičky. vím, že nejsem bůhvíjaký tanečník, ale určitě bych mohl mít aspoň tři.

Další kolo nikomu neublíží.

Když jsem se vrátil zpátky do svého pokoje, tak jsem nemohl uvěřit vlastním očím...

Uviděl jsem Percyho, jak hraje Just Dance a zrovna tancoval na písničku,,Gentleman".

Všemožně se kroutil a snažil se nasbírat aspoň nějaké body, aby měl pouhé tři hvězdičky.

Když jsem viděl, jak tancuje u refrénu, tak jsem pocítil jak mi hoří tváře. 

Sakra, nedívej se tam! Nedívej se! Fuj je to! 

Snažil jsem se odvrátit pohled od určitých partií, ale přiznám se, že to bylo sakra těžké.

,,Jo! Jo!" zaradoval jsem se, když jsem získal tři hvězdičky, ale bohužel mé radování vyrušil něčí smích. Něčí smích!? Okamžitě jsem se podíval kolem sebe a spatřil jsem Nica, jak stojí u dveří.

Doufám, že tam nestál dlouho a neviděl mé 'úžasné' výkony.

,,Eh...jak dlouho tu jsi?" zeptal jsem se potupně.

,,No jenom jsem viděl, jak se různě kroutíš a přemáháš, aby jsi měl jenom tři hvězdičky." ušklíbl jsem se a vešel do místnosti.

,,Viděl jsi všechny kola nebo jenom toto?" promnul jsem si zátylek.

,,Počkat, ty mi chceš říct, že toto nebylo tvoje první kolo a že teprve teď si získal své nejvyšší skóre?" jak může být někdo tak marný, však je to úplně easy.

,,Není to tak lehké, jak se zdá. Zkus si to chytáku." vyzval jsem ho do tanečního souboje.

On hned vybral nějakou písničku, tak rychle, že jsem věděl na co se tancuje, až když hrála hudba.

,,Happy?" podíval jsem se na něho, upřímně k němu ta písnička moc neseděla.

,,Je tam nejtěžší choreografie, tak se ukaž, Percy." ušklíbl jsem se a začal tančit.

,,Ty jsi démon! To snad není možný!" nadával jsem, když jsem uviděl, že má šest hvězdiček a já jenom jednu. WTF?! Odkdy je v Just Dance šest hvězdiček? Myslel jsem, že jich maximálně můžeme dostat pět. 

A navíc, jak to, že já jsem celý propocený a on se ani nezapotil?

,,Pff, beztak jsi podváděl." hraně jsem se urazil ,,Příští kolo vyhraju, uvidíš." 

* a tak ti dva hráli Just Dance dokud oba nebyli úplně zpocení a unavení*

(A/N: Jsem zhnilá to rozepisovat a už chci, aby se ti dva posunuli, tak kde chci)

,,Zahrajeme si ještě něco?" zeptal jsem se vyčerpaně Percyho, který se svalil na zem hned vedle mě. Kolik jsme odehráli kol? 12? 15? Už nevím. Divím se, že neomdlel únavou.

,,Klidně jenom ne už nic, kde se budu muset tancovat, skákat a dělat další tělesné aktivity." už teď nevím jestli budu mít dost síly dojít domů. 

,,Hmm... Mortal Kombat?" zeptal jsem se on mi to jenom odkýval. Zapnul jsem hru a když jsem viděl jak vyčerpaně leží na zemi, tak mě napadlo jestli by mu nebylo pohodlnější být na posteli.

,,Hele nechceš si jít lehnout na postel? Neboj není tak, žádný jogurt, který smrdí po rybině a ani další mňaminy." ukázal jsem na postel, je to přece jen návštěva no ne.

,,Hej jsem rád, že žiju. Když mě tam nějak dostaneš, tak klidně." 

,,Takže hezky zůstaneš na zemi, nebudu se zbytečně namáhat." dal jsem mu druhý joystick do ruky, aby si vybral za jakou postavu bude hrát, já sám jsem si samozřejmě vybral Scorpiona.

Vybral jsem si Sub- Zera, mého oblíbence. Někdo ho má rád kvůli kombům, já kvůli tomu, že má modrý obleček.

Když jsme tak spolu hráli, tak jsme ztratili pojem o čase a než jsem se nadál, tak venku už byla docela tma.

,,Hej už bych měl jít domů." oznámil jsem mu, když jsme dohráli další zápas. A pomalu jsem se zvedal.

,,Okay." pokrčil jsem rameny a vypnul jsem hru zatímco se balil.

,,Dneska jsi vyhrál 25:15, neboj příště tě porazím a ty budeš brečet jako malá holka." 

,,To víš, že jo." doprovodil jsem ho kousek domů a potom se s ním rozloučil.

Oba nevěděli, že to byl den, kdy začalo jejich přátelství.

Každý den po škole Percy vytáhl Nica k němu do bytu, kde spolu hráli, tak dlouho dokud se nezačalo stmívat. Nico chodil častěji k Percymu než on k němu, protože jim to přišlo pohodlnější, Percy  nemusel ve tmě chodit domů a Nico si nemusel uklízet pokoj. Občas když se Nicovi nechtělo vracet domů, tak u Percyho přespal. Ten čas, který byli spolu trávili hraním her, povídáním o všem možném a nebo učením na písemku na poslední chvíli.

Bohužel  Nico začal k Percymu cítil něco víc než přátelství, ale Percyho srdce patřilo Annabeth.

Super konečně se začíná něco dít. Normálně si zatleskám.

10 částí, kde se děje jedno velké nic.

Budu ráda, když budete tuhle nudnou ff číst i nadále.

Upřímně jsem nečekala, že bude někdo tohle číst.

Každopádně nepřestávejte být úžasní. 

U další části zatím pápá.