3- Zaplatil za svou debilitu

983 47 21
                                    


Percy

Nico


Když jsem už smířil s krutou realitou, že mě bude doprovázet ten emař, mě čekala tichá cesta do ošetřovny. Celou dobu jsem si ho nenápadně prohlížel od hlavy až k patě. Havraní neposlušné vlasy, tmavé propadlé oči, které lemovaly kruhy pod očima, které kontrastovali s jeho mrtvolně bledou pletí, navíc na kluka svého věku byl dost malý a drobné postavy. Nedivil bych se kdyby to byl nějaký upír z dívčích románů, který se třpytí na slunci (viz. Stmívání).

,, Na takového prcka máš docela ránu. Fakt nechápu jak kvůli někomu jako jsi ty musím jít na ošetřovnu." zamumlal jsem do ticha. Ten fakt, že kvůli němu mi krvácelo z nosu nedokážu překousnout, že někoho jako jsem já může potupit takový emo trpaslík.


,, Buď rád, že jsi neskončil kvůli tomu 'prckovi ' v nemocnici nebo v márnici." propaloval jsem ho pohledem, když jsem zaslechl kousavou poznámku toho idiota. Nesnáším jak si někdo dělá legraci z mé výšky. Vždyť nejsem až tak moc malý. Měřím 170 cm, to je průměrná výška, nemůžu za to, že všichni kolem mě jsou dvoumetroví obři.

Raději jsem šel rychlejším krokem do ošetřovny, abych to měl už z krku.


Ten emař je fakt jak nasraná ženská. Pamatujte si toto, když je ženská nasraná a má chuť vás zabít, vždycky začne chodit rychlejším krokem.

Když jsem ho už dohnal, byli jsme v ošetřovně, kde nás přivítala školní sestra, která byla snad stará jak Metuzalém.

,, Ježíši, co se ti stalo, chlapče?" zděsila se, když uviděla můj zakrvácený nos, já jsem se jenom podíval na toho emaře a očekával, že se přizná.


,, Nic moc, jenom zaplatil za svou debilitu." odpověděl jsem jí, když ode mě očekávala vysvětlení, protože ten idiot si usmyslel, že to já ji všechno hezky vysvětlím.

On se na mě podíval pohledem, že mě chce zabít, pche.

,, A jak zaplatil?" vyptávala se dál školní sestra, no jo ona vždycky přehnaně zvědavá. 

,, Stál v cestě mé pěsti, nečekal  jsem, že je to takový slaboch, že nevydrží ani jednu ránu bez toho, aby nezačal krvácet z nosu. Hold je z cukru." zašklebil jsem se na něj, když jsem jí odpovídal.

Ona se jenom na mě káravě podívala ,, Doufám, že ses mu za to omluvil."


,, Ne, neomluvil." odpověděl jsem místo něho a zašklebil se na něj.

Sestřička se káravě na emaře podívala, aby se ihned omluvil a při tom ošetřovala můj nos.


,,Dobře, omlouvám se, že jsi idiot." hraně jsem se usmál a šel čekat před ošetřovnou.

To víte, že jo, omlouvat se za něco, za co si může sám ten dotyčný. 


Sestřička jenom nad jeho chováním mávla rukou.

Vážně to ho tu nikdo neseřve? Nikdo ho nenapomene? Nikdo ho nenapomene za jeho povýšené chování a nevychovanost? To on je tady nějaká celebrita nebo jeho otci patří tato škola?

,, To je nespravedlnost." postěžoval jsem si ,, Mě na všech školách zprdli za jakoukoliv blbost a jeho ne?"

,,Víš..." obrátila se ke mně školní sestra ,, on je prostě on." tvářila se, že mi chce ještě něco říct, ale jenom mi dala kapesník a poslala pryč.


,, Už půjdeme princezno nebo mě budeš ještě více zdržovat." zavrčel jsem na něj a už vyrážel k ředitelně. 


,, Je to jenom kvůli tobě, kdyby si nebyl tak agresivní, tak bychom toto vůbec nemuseli řešit. Kdyby sis svůj komplex ze své malé výšky nevybíjel na ostatních." argumentoval jsem mu.


Hodil jsem po něm vražedný pohled ,, Kdybych byl opravdu agresivní, tak bych ti teď na místě usekl hlavu a pak bych si s ní zahrál šipky, ale terčem by byla ta tvoje dutá hlava a místo šipek bych použil nože." přesně jako fatality z Mortal Kombat.


Koukal jsem na něj překvapeně ,, Myslíš jako v Mortal Kombat? Ty to taky hraješ?"


,,Jo a ještě hodně dalších her, to jsi ještě nepotkal hráče?" protočil jsem očima a ukončil tuhle nesmyslnou konverzaci.


Došli jsme do ředitelny, kde nám řekl jenom ředitel, ať se to už neopakuje a bylo vyřešeno, ale celou dobu jsem nemohl uvěřit, že ten emař hraje hry ve svém volném čase, upřímně jsem si myslel, že je spíš na vyvolávání démonů, vyznávání Satana a vrah koťátek.

Jsem rád, že to mám konečně celé za sebou. Takové zbytečné plýtváním mým časem, mohl jsem si místo toho spát ve vyučování, abych nabral trochu energie na další dlouhý večer plný hraní her. 

Aby toho nebylo málo tak, ten idiot se na mě pořád na mě díval jako na zjevení. Šli jsme ke třídě, ale cestou pořád na mě čuměl.

,,Co je? To jsem opravdu tak skvělý a úžasný, že máš věčné nutkání se na mě dívat?"


,, No víš, furt mi nějak nesedí, že takový emař jako ty je hráč."

,,Jo? Co sis myslel, že dělám ve volném čase?" podíval jsem se na něj pohledem, který říkal ,,Jakože vážně?" a čekal co ten inteligent řekne.

,,No... To co emaři většinou dělají, však víš kreslení pentagramu, poslouchání metalu, vyznávání Satana, vyvolávání démonů, chození večer na hřbitov a.....řezání."


Zhluboka jsem se nadechl  a držel se, aby dneska nemusel jít podruhé na ošetřovnu ,,Zaprvé nejsem emař, jenom mám rád černou, zadruhé jsem doopravdy hráč s velkým H a zatřetí přestaň škatulkovat lidi, které pořádně neznáš." s tím jsem ukončil náš rozhovor a vešel jsem do třídy, kde jsem si sedl na SVÉ místo a následovně si položil hlavu na lavici, abych si dal menší šlofík.





Čau lidi, chci se omluvit, že jsem nebyla poslední dobou moc aktivní😓😓, ale pravda je, že jsem za tu celou dobu nedokázala napsat ani písmenko, prostě write block. Moc se vám chci za to omluvit a budu teď přes prázdniny vydávat častěji😊

Game Over [ Dokončeno ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat