Martinus:Seděli jsme na tý chodbě asi půl hodiny než naše nová paní učitelka nás vezme do naší nové třídy,abych pravdu řekl jsem natěšený,ale když jsem se podíval na brášku nebyl moc šťastný,tak jsem si s ním začal povídat..
Konverzace s Macem:
Martinus:Tak co bráško..těšíš se do nové třídy?
Marcus:Docela jo...poznáme zase nové lidi..😶a tak...
Martinus:Třeba se i zamilujem😅
Marcus:Bro to zase ne..😳
Martinus:Hele nikdy neříkej nikdy😉
Marcus:Ok...a co ty těšíš se?..
Martinus:To je jasný že jo určitě tam budou nějaký kočky😏
Marcus:Hlavně doufám že se do tý třídy dobře začleníme..a budeme se všemi vycházet po dobrém..🙁
Martinus:Nojono...,ale my jsme slavní s námi se chtějí bavit všichni😄
Marcus:Taky pravda,ale nějaký ty pěkný holky by tam mohli být 😊
Martinus:Jono..třeba brunetky🤤
Marcus:Jo bro..třeba brunetky se světlými oči..😍
Martinus:Přesně moje řeč🤤😂
Marcus:A nebo je taky pěkný,když je bruneta a má hnědý oči..😳🤤..
Konec konverzace
Martinus:Chtěl jsem mu odpovědět,ale promluvila na nás starší žena mohlo jí být 45 let v tu dobu na mě šla zase ta strašná nervozita.Ani ne po sekundě na nás začala mluvit ta paní ať jdeme s ní...podíval jsem se na brášku a společně jsme následovali tu paní.Marcus:Vešli jsme do té třídy,abych pravdu řekl je to větší třída než jsme měli na naší minulé škole.Rozhlížel jsem se po třídě,ale najednou do mě bouchnul Martinus,když jsem se na něho podíval koukal se na holku,která seděla v poslední lavici ve prostřed byla to brunetka zrovna něco psala asi vypisky nebo něco,kouknul jsem se zpátky na Martinuse to snad ne on z ní úplně slintá...jako abych pravdu řekl není ošklivá.Během chvilky jsem také zahlédl brunetku byla smutná koukala se z okna a všichni se na ní otáčeli jako nějaký kolotoč...smáli se ji a ona to neposlouchala..nevím proč,ale cítím že si mám sednout k ní..a to taky udělám..
Terka:Jako každý den koukám z okna,protože nechci poslouchat ten smích a urážky na mě je to hrozný,ale já?já to neřeším.Slyšela jsem hlas blondýny...říkala no podívej nejsou sladcí..nevěděla jsem o co jde tak jsem se vrátila do reality a zakoukala jsem se do kluka,který stál před tabulí,byl vyšší než ten druhý..počkat!?...on má kopii nebo mám jenom halušky..ne oni to jsou dvojčata😳pozorovala jsem toho menšího furt koukal na Toničku asi se do ní zakoukal usmíval se od ucha k uchu,ale ona to nevnímala..Achjo obě zažíváme tedka úplný peklo,ale furt držíme spolu už od 3 let je jako moje mladší sestra..vlastně...ona je moje všechno😊.Když jsem se zpátky koukla na toho vyššího rozbušilo se mi najednou srdce,byla jsem ztuhlá nemohla jsem nic dělat...je tak roztomilý a překrásný..měl rozpuštěné vlasy je to blonďák,byl nervózní nevěděl co má dělat..je mi ho líto..chtěla jsem se koukat znovu z okna,ale najednou se naše pohledy střetli byl to úžasný pocit..a ty oči Omg!!jeho oči jsou jako hořká čokoláda viděla jsem v nich tolik stresu a smutku,že jsem se v nich dokázala i ztratit..s nikým jsem neměla tak dlouhý oční kontakt jako s ním..hlavně ať si nesedne ke mě..jinak..jinak to nedopadne dobře..prosím ať si ke mě nesedne prosím!
Tonička:Nesnáším,když si musíme psát tolik vypisků nechápu k čemu nám to bude..stejnak v tady tý třídě se nic nenaučím furt se jenom smějou buď mě nebo Terce..jsme tady jako nějací šašci,ale víte co?já už to neřeším a jak vidím tak ani Terka,radši se kouká z okna než na ně.Dopsala jsem si první zápisky,ale v tu dobu jsem na sobě cítila něčí pohled teďka nevím jestli to byl jejich pohled nebo někoho jiného...,ale jak jsem už řekla neřeším to..proto jsem si začala psát další zápisky.Uběhla chvilka a já furt na sobě cítila ten pohled,běhal mi při tom mráz na zádech,byl to zvláštní pocit..,ale já to dál neřešila a věnovala jsem se zápiskům.
~Tak a nová část je venku myslíte že si sedne Marcus k Terce a Martinus k Toničce? A nebo si radši sednou k těm nafrněným?🤔❤️ To se dozvíte v další části zatím Čusík 😂~
~We are one big and proud family❤️~