Flower- 1.Beka s Daisy jsou tady!

Kapitola 1. Vítejte ve Floweru!

Cesta malým červeným BMW do nového domova byla pro Beku Leeovou a její starší setru Daisy Leeovou hotové peklo. Beka, krásná patnácti letá černovlasá dívka se světle modrýma očima seděla vzadu hned vedle Daisy, roztomilé, ale velmi chytré blondýnky s hnědýma očima. Daisy se nudila o trošku míň, protože se dívala do zrcadla a načechrávala své lokny. „Za jak dlouho tam budeme?" řekla unaveně. „Brzy Beko. Ještě tak třicet minut." odpověděla jí Larisa Leeová sedící na místě spolujezdce. Vyžehlené blonďaté vlasy se jí pohupovaly ve větru, který proudil otevřeným okýnkem. Její světle modré oči byly v pozoru, kdyby se něco stalo. „Klídek ségra! Za chvilku tam budeme a ty si budeš moct konečně lehnout." Drcla do Beky Daisy. „No tak holky. Ve Floweru se vám bude líbit. Náš dům je hned ve druhé ulici." Ozval se Oscar Lee, který řídil auto. Jeho černé vlasy mu držel značkový gel a jeho hnědé oči se blyštily od slunce. „Vzhledem k tomu, že jsem společenský typ, mi to vůbec nevadí. Ráda se poznám s novými lidmi. Stejnak mě už nebavilo, jak k nám pořád chodila Amber. Pořád mně otravovala svými řeči ohledně školy. Snad tahle škola bude lepší." Znovu spustila Daisy. „Dívej Daisy, já jsem tam neměla žádné kamarády. Na obědě jsem vždycky seděla sama. Teda pokud sis nesedla vedle mě ty." Řekla trošku smutně, ale zároveň naštvaně Beka. „Teď už to bude lepší. Tady můžeš začít znovu. Podívej se na mně, ještě před týdnem jsem byla šprtka s rovnátky, černými brýlemi a nehorázně ošklivým stylem oblečení. Pak jsem si řekla že mě nebaví, jak se mi všichni smějí a neváží si mě. Sundala jsem brýle, o kterých jsem zjistila že jsou vlastně bez dioptrií a šla jsem do obchodu. Věci, které bych si jako šprtka nekoupila byli teď můj styl. Mluvím o věcech, které mám třeba teď na sobě" uchechtla se Daisy a hodila si vlasy dozadu, „Když jsem přišla do školy v krátkém černém tílku, přes které jsem měla síťované tričko a k tomu modré riflové kraťase. No a samozřejmě černé sandálky. Všichni na mě zírali. Kluci se ke mně hrnuli a holky taky. Když ke mně došla Amber byla naštvaná a začala říkat něco o tom, jak je to nevhodné a takové kecy." Dopověděla s úsměvem. „No to já vím, ale ty se pořád ztrácíš v čase." Řekla Beka s pochychte zakrytým rukou. „Jak to myslíš?" řekla Daisy hodila si vlasy zase dopředu a snažila se to pochopit. „Nebylo to před týdnem, ale už skoro před dvěma měsíci." Zachechtala se nahlas Beka. „No to já vím, ale když jsem ti tohle vyprávěla poprvé bylo to před týdnem. Znělo to tak dobře že už jsem ten časový údaj tak nechala." Řekla s širokým úsměvem Daisy, hodila ruku kolem sestry a mrkla na ni. Obě sestry se začaly hlasitě smát. Jestli tahle cesta půjde tak dál, budou ve Floweru hned. Jediné štěstí, které v těchto osobních chvilkách měli bylo to, že si jejich rodiče sedící ve předu povídali a poslouchali přitom písničku z rádia. I když si pak pořád povídaly a bavilo je to, začalo jím být nepříjemné, jak sedí pořád stejně. Daisy v sportovních černých legínách s vysokým pasem, sportovní podprsence NIKE a přes ni síťované tričko a bílé NIKE boty. Beka umírající v potrhaných riflích ve stylu boyfriend, obyčejné podprsence s kosticemi na ní bílé tričko dlouhé až do půlky jejích stehen a obyčejných černých converskách. Larisa si nijak nestěžovala, její obvyklé červené šaty s úzkými ramínky byly velice pohodlné. Oscar ve svém modrém tričku, lehkých modrých adidaskách a šedých riflových kraťasech nijak neprotestoval. „To je hrozné. Vždyť už jedeme strašně dlouho. To rozhodně není jen třicet minut." Povzdychla si Daisy. Rodiče ji nijak neslyšeli přes hudbu v rádiu. Beka se zamračila a natáhla se k rádiu, vypla ho a zase si sedla. „Co děláš Bek? Teď měla být moje oblíbená." Podívala se na ní zaraženě Larisa. Daisy se na Beku pousmála a hned začala, „Říkala jsem, že už je to dýl než půl hodiny." Zamračila se Daisy na mámu. Larisa zůstala jen s otevřenou pusou a než stihla něco říct ozval se Oscar. „Taaaak, jsme tu. Vítejte ve Floweru!" řekl s nadšením.