„Hm. Co se včera dělo? Bolí mě hlava." Vzbudila se Beka. Když konečně otevřela oči, zjistil, že leží hned vedle Jacka a tulí se k němu. Jednu ruku má přes něj a leží na něm. Protože nebyla ještě žhavá na vstávání oči zavřela a spala dál. Jack se začal probouzet a protahovat. Když uviděl Beku, která se k němu tulí, usmál se a pohladil ji po zádech. „Dobré ráno." Řekl Jack, když se Beka zase probudila. Beka si hned sedla, protože to vypadalo divně. Chytla se za hlavu a lehla si otočená ven. Jack si sedl a podíval se na telefon, kolik je hodin. Beka s hlavou ve střepech se snažila vzpomenout na včerejší večer. Poslední, co si pamatuje je, jak se s Jackem procházela po zahradě. Na ostatní věci si jen matně vzpomínala. Jack se za hlavu nechytal. Ze své zkušenosti už tolik nepil. „Zajdu si pro lék." Postavila se Beka. V tu chvíli se jí udělalo na zvracení a chtěla jít na záchod. „Tam nechoď! Už je tam plno!" upozornil ji Jack. Na zemi se váleli rozespalí kluci. Beka utíkala po schodech nahoru do koupelny. Bylo jí tak strašně zle. Chytla si vlasy a začala zvracet. To byla karma. Spláchla záchod a umyla si ruce. Zaťukala na dveře od Daisyina krásného pokoje a pootevřela je. Daisy byla už vzhůru a líbala se tam s Alexem. „Hej Daisy, můžeš na okamžik?" zeptala se potichu Beka. Daisy se od Alexe odtrhla a kývla hlavou. „Ale vydrž, musím se obléct." Odpověděla ji. Beka zavřela dveře a držela se za břicho. Konečně došla Daisy s utáhlým šedým županem. „Co potřebuješ?" zeptala se a župan si ještě víc utáhla. „Nevíš, co se to včera všechno stalo?" „Záleží od kdy myslíš? A kde si vlastně spala?" „Dole na gauči s Jackem" „Woo!" usmála se rýpavě Daisy. „Nech toho! Nabylo tam nikde místo a nemohli jsme najít ty tenké madračky. Kde vlastně jsou?" „Hm. Myslím že ve sklepě. Kluci se na schodech vozili. Tady na těchto jsem jim to nechtěla dovolit." Zasmála se. „Aha, tak to se všechno vysvětluje. Nic méně nevíš, kde máme nějaký lék? Strašně mě bolí hlava." Řekla s přivřenýma očima a silnou bolestí hlavy. „Dole v horní poličce. A už jdu." Žduchla s úsměvem do sestry. No super. Bolí ji hlava, břicho a světlo slunečného dne jí trápí oči. Pomalu se šourala ze schodů až do kuchyně. Opatrně nad kročila přes ještě spícího Johna a vzala si nějaký prášek od bolesti. „Tak co bude na snídani?" Zeptal se Dave s unaveným obličejem. „Já nevím. Nevadilo by vám, kdybychom šli do města." Odpověděla Beka opřená o ostrůvek. Kluci se na ni podívaly, jestli si dělá srandu nebo to myslí vážně. „Máš pravdu, svěží vzduch bude dobrým lékem." Protáhla se Jack. Kluci jen zabzučeli, ale nakonec se postavili a protáhli se. „Vzbudí někdo Johna?" zeptal se Mike. „Já bych ho tady nechala." Zasmála se a kluci se k ní přidali. „Já už asi tolik pít v životě nebudu. Tohle mi za to nestojí." Protáhla se. „Máš pravdu. Proč to vlastně děláme?" zamyslel se Kevin. „Já ti ani nevím." Odpověděl mu Dave a unaveně zamžoural dlouhými řasy. Proč vlastně mají kluci tak velké řasy a holky ne? To je jako naschvál? Nebo je to tím, že si je holky kazí řasenkami a takovými věcmi? Záhada dosud nevyřešena. Po cestě do města se skoro plazili po zemi. Venku bylo ale o dost příjemněji. Sluníčko je hřálo a osvěžující vzduch jim krásně zlehčoval těžkou hlavu na střepech. Když konečně došli do města, sedli si na lavičky a s konečně otevřenýma očima brouzdali po prázdném parku. „Nikdo tu ještě není." Zadivil se Mike. „Co se divíš? Je ráno!" ukázal na svůj mobil Dave. „Nemáte hlad?" zeptal se Jack. „Spíš žízeň, ale jídlo by bodlo." Prohlásil Kevin a ostatní přikývli. „Dojdu pro něco." Řekla Beka a vydala se k okýnku u Franka. „Ahoj Same." Usmála se. „Ahoj. Kde je Daisy?" Díval se okolo. „Je ještě doma. Nemohl by mně a tady mým přátelům dát něco na jídlo a na pití?" ukázala na kluky, kteří si povídali s docela hlasitým smíchem. „Klidně. A jak se, tak na tebe dívám, asi bych vám o měl napsat." Usmál se. „Díky. Byla to pestrá noc. Dej nám prosím ty obyčejné tousty sedmkrát a tři vody." „Jak je libo." Na chvíli se vytratil, ale po pár chvílích byl zase zpět. „To je chceš nechat o žízni?" zasmál se. „Ne, podělím se s nimi. Po tom včerejšku už je mi to jedno. No a Daisy s Alexem si určitě dají něco sami." Usmála se a chtěla jít už za kluky. „Počkej!" naklonil se z okýnka a rukou jí zastavil. „S Alexem?" „No jo. Ten u nás společně s Johnem zůstal." usmála se. Vůbec si to neuvědomila. Vždyť Sam je do Daisy zamilovaný. „Ale řekla si jen Daisy a Alex." Zadíval se jí do očí stylem ty si mi neřekla všechno. „No, John ještě spí a Daisy s Alexem jsou vzhůru." Sam jí pustil a se spadlým úsměvem se vrátil k pokladně. Beka se otočila se svědomím, že právě rozvrátila přátelství. Ale pak ji něco napadlo, otočila se a zakřičela na Sama: „Jo a mám ti od ní vzkázat, že dneska v osm může." Jeho tvář byla zase šťastná a usmíval se tak moc, že by to viděl i astronaut z měsíce. Až to Beka řekne Daisy, tak jí asi zabije, ale co jiného měla dělat? „Tak kluci tady máte." Podala jim tousty. „O vody se podělíme?" zeptal se dave. „Ano" odpověděla Beka a než to stihla doříct kluci si vody rozebrali a napili se. „Tak Beko, s kým se chceš částečně políbit? Se mnou, Jackem nebo Davem?" zeptal se Kevin. „Když si to utřu, tak to ani částečný polibek nebude." Zasmála se. Natáhla se pro vodu od Kevina a napila se. „Hm. Bez utření." usmál se na ni. „Potom včerejšku už je to jedno ne?" usmála se. „Vlastně jo." Naklonil se k ní a políbil jí. Beka s otevřenýma očima a překvapeným výrazem mu polibky vracela. Když se od ní Kevin odtrhl, olízl si rty. „Tak, a teď mi na ni ani nešáhnete." Oznámil a hodil si okolo ní ruku. Všichni se začali smát. Teda až na Jacka, ten se spíš mračil a smích jenom předstíral. Kevin vzal Beku za ruku a šli zpátky domů. Daisy už tam plná energie stála v černých šatech s rozpuštěnými vlasy a Alex ji zezadu objímal. „Tady máte jídlo." Položila ho Beka na stůl a pustila Kevina za ruku. Ten jí dal malou pusu na pusu a šel si zabalit společně s ostatními věci. Daisy se vyvlekla s Alexovi náruče, něco mu zašuškala a odvedla si beku ven na verandu. „Ale, ty teď chodíš s Kevinem?" vyzvídala. „Neřekla bych tomu chození. Známe se teprve dva dny. A až dneska se něco stalo." „To já s Alexem se znám taky jen dva dny a podívej." Žduchla do ní. „Když už si tohle zmínila, dneska v osm jdeš se Samem na rande." Oznámila ji Beka a ukročila od ní, kdyby po ní náhodou skočila. „Cože?" podivila se. Beka jí o celé události řekla a jen čekala, co Daisy udělá. „Nevadí. Nebude to rande, řeknu mu, že budeme jen kamarádi." Hodila si vlasy dozadu a usmála se na ni. „Dobře." Oplatila jí úsměv. Vrátily se dovnitř, do skoro uklizené místnosti. Tašky měli na ramenech a už se chystali odejít. „Vy už chcete jít? To je škoda." Tvářila se Daisy smutně s rýpavým úmyslem. Všichni se tomu zasmáli. „Tak ahoj." Obejmula je všechny a s Alexem se rozloučila dvouminutovým polibkem. Beka je taky všechny objala. Jacka objímala asi nejdéle a s úsměvem. Když obejmula Kevina, dostala i menší polibek, který mu oplatila. Kluci už pomalu odcházeli. Slunce jím na modré obloze bez mráčků hrálo do rytmu syčením horkých chodníků. „Ještě že ty flašky vzali s sebou." Zasmála se Daisy. „No teď máme hodně času, co takhle shlédnout nějaký seriál." Usmála se na sestru s nazdviženým obočím a skočila na gauč. Sestra, jako vždy neodmítla a přiskočila taky. Šedý gauč byl ještě rozložený, ale to jim nevadilo, bylo to lepší. Pokračovaly ve sledování Dva a půl chlapa. Cinkajících mobilů si prozatím nevšímaly. „Hej Daisy, půjdu nahoru si umýt vlasy." Postavila se Beka. „Běž spíš celá do sprchy." Poradila jí Daisy. Jelikož sprcha byla jenom dole, přenesla si šampón a župan dolů. Mezitím, co si pečlivě drhla své černé vlasy, se Daisy dívala na jeden smutný film. Když byl film u konce, slzičky jí tekly po tváři a padaly na deku, jíž byla přikrytá. „Co tam ta Beka dělá?" zeptala se sama sebe. Byla tam už nejmíň dvě hodiny. Beka si tam po sprše stříhala nehty, lakovala je, čistila si zuby, pleť a tak dál. Prostě se o sebe starala. Když konečně vylezla a šla se napít vody, neboť jí pořád bolela hlava. „No konečně! Co tam tak dlouho děláš?" přiřítila se Daisy. Docela se o ní bála, vždyť tak dlouho v koupelně ještě nikdy nebyla. „Všechno možné, ale už jsem hotová." Ukázala na své černě nalakované nehty. „Tak to zírám!" pochválila jí Daisy a prohlížela si její dokonalou práci. „Děkuju." Usmála se Beka. Když byla Daisy s obdivováním hotová žduchla do sestry v bílém huňatém županu a sedla si na gauč. „Když dojede máma s tátou, řekneme, že jsme spaly tady dole." Mrkla beka na Daisy. Ta na ní taky mrkla a zaťukala rukou na gauč, aby si Beka přisedla. Přesně jak to Daisy chtěla, tak taky Beka udělala a zapnula seriál Přátelé. Mezitím co se na něj dívaly někdo zazvonil. „Jdu tam!" řekla Beka. „Ne! Ty tu zůstaň a dívej se! Stejnak máš župan." Odpověděla Daisy a v černých šatech odběhla ke dveřím. „Ahoj. Je tu Beka?" usmívala se Megan svými čistě bílými zuby s rovnátky. „Jo je. Pojď dál." pozvala jí Daisy a ukazovala přitom na obývák. Všimla si, že má Megan vyměněné gumičky. Krásně sivě růžové. „Pojď si sednout." Přizvala jí Beka a neodtrhávala oči z obrazovky. „Ráda bych, ale potřebuju ti něco říct." Podívala se na ní pojď rychle do pokoje. „Tak se dodíváme potom." Uculila se na Daisy, která její krok chápala. Vzala se a s Megan odešla do pokoje. Sedli si na postel a udělaly si pohodlí. „Tak co?" zeptala se Beka. „No, Thomas mi napsal, že rozchod mezi Jade a Lucasem je konečný. Opravdu se rozešli a Lucas se teď ani s Thomasem nebaví." Říkala s neobvyklým smutným úsměvem. „A to jen kvůli tomu, že chtěla, aby zůstal dýl?" podivila se. „Asi jo. Ale to není všechno. Zítra, jako poslední den prázdnin jedu s Thomasem do kina na nějaký romantický film." Rozzářila se. „Fakt? To je skvělí!" přidala se k ní Beka. „Jo a taky si jdu pro tu knížku. Dám si jí taky pod postel." „Jo klidně." Vytáhla z pod postele otevřenou skříňku s knížkou. „Tahle je tvoje. Nechala jsem ji otevřenou, abychom je rozeznaly." Podala jí Megan. „Super! Dík!" objala ji a dala letmou pusu na tvář, jako symbol rozloučení. Vzala si jí a šla domů. „Co chtěla?" zeptala se Daisy a psala si s Kim. Beka jí vždy všechno říkala, ale o těch knížkách jí zatím neřekla. „Lucas se rozešel s Jade a Thomas ji bere do kina." Oznámila jí a sedla si zpátky na gauč. „Pokračujeme?" odvrátila řeč Beka. Daisy se na ní jen podívala a zazubila se. Tenhle seriál se Bece taky moc líbil. Nasmála se u toho tolikrát, že to nejde ani spočítat. V posledních dnech si jídlo dělaly samy. Většinou to byly vajíčka nebo těstoviny a dnešek nebyl opakem. Měly špagety se sýrem. Beka se po jídle šla konečně obléct. Dala si černý top s úzkými ramínky a k tomu světle modré šněrovací kraťase. Venku svítilo krásné teplé sluníčko a holky už nebavilo jen tak sedět vevnitř. Šly si sednout na terasu. Daisy zavolala i své kamarádky. Došly jenom Kim a Emili. Mia byla nemocná. Emili svými vlnitými, černými vlasy po ramena pohodila dozadu a její oranžové oči se jí blyštily od slunce. Když se smála její pihy jí dodávaly větší roztomilost. „Máš boží sestru Daisy." Pochválila ji Emili a přitiskla si ji k sobě. Emili byla hrozně sympatická. Chovala se strašně mile a byla jednou z holek, co povzbuzují druhé. Jediná věc, která na ní nebyla dokonalá, byla její upovídanost. Ne že by pořád povídala, ale když bylo ticho musela začít nějaké téma. „Já vím." Drcla Daisy do Beky. „Hej vy jste mega v pohodě sestry. Já se se svým bratrem fůrt hádám." „Ale jemu je deset Emili." Zasmála se Kim. Její vyžehlené blond bílé vlasy jí přeletovaly z místa na místo. Pořád si je házela dopředu a dozadu. V jejích zapadlých očích se ztrácely řasy. Kim byla taková ta holka, co si dělala z ostatních srandu, ale v dobrém smyslu, teda pokud se nenaštvala. Když se naštvala jenom Daisy ji dokázala uklidnit. „No holky, musím vám něco říct." Vrátila se ke slovu Daisy. Beka věděla, co jim chce říct. „Z toho padnete na." Oznámila Beka. „Z včerejška na dnešek u nás spali Dave, Mike, John, Alex, Kevin a..." zamyslela se nad posledním jménem. „Alex!" doplnila jí Beka. „Ne! To kecáš!" „Tak to ne ne!" divily se s překvapeným úsměvem. „Dokonce teď chodím s Alexem a Beka s Kevinem." Pochlubila se. „Ne ne!" udivily se. „Není to přímo chození. Teprve začínáme." Přivedla je na pravou míru. „Chodí spolu." Zašuškala Daisy. Všechny čtyři se začaly smát. „Já jsem chodila dva týdny s Mikem. Strašně mi chybí ty jeho černé kudrnaté vlásky. A ty jeho šíleně krásné kaštanové oči." Rozplývala se tam Emili. „A ten jeho roztomilí, malinko orlí nos že?" rýpla si Daisy. „Ale je to na něm sexy. Já jsem chodila asi půl roku s Johnem. Ale pak mi ty jeho narážky začaly lézt krkem. Ale i tak mi chybí ta jeho vlna černých a lesklých vlasů. Sice neměl tak okouzlující oči jako Mike, ale měl je krásně modré. A taky krásně husté obočí a o dost víc vypracované tělo než Mike." Chlubila se Kim. „Máte pravdu, ale nejvíc vypracovaní byli Alex, Jack a Kevin." Přidala se Beka. Daisy souhlasně přikývla. „S Davem jsme chodily všechny tři. Já, Kim i Mia. Mia asi nejdýl a taky jí to pěkně sebralo." Řekla smutně Emili. Takhle si tam povídaly ještě asi hodinu a půl, než holky musely jít domů. „Co teď?" zeptala se Daisy. „Čtení?" Beka už Clarity dočetla, a tak se vrhla na Hvězdy nám nepřály. Daisy se konečně vrhla k After: polibek. „Cinkcink.....Cinkcink!" zazvonil zvonek. „Jdu otevřít!" oznámila Beka a založila si knížku. Ve dveřích stál Kevin. „Ahoj Bek." „Co ty tady?" divila se. „Přišel jsem tě navštívit." Usmál se na ni a políbil ji. „Klidně pojď dál." pozvala ho. Chytil jí za ruku a hodil jí na gauč, skočil tam za ní a oba se na sebe usmáli. Ještě jednou ji políbil. „Nedáme si nějaký krátký film?" Zeptala se Beka. „Nejsem proti." Usmál se, objal ji a dívali se tak společně na patnácti minutový film. Když skončil, Beka mu dala menší pusu. To vyvolalo další polibek. „Jsi strašně odvážná víš to?" odtrhli se. „Co tím myslí?" divila se. „Nevím, která patnáctiletá holka by si pozvala do domu Johna." Prozradil ji a zasmáli se společně. „Jsi strašně hodný. Víš to?" oplatila mu Beka. Zadíval se jí hluboce do modrých očí a řekl: „Já jsem hlavně člověk s největším štěstím." A políbil ji. Ohrnul ji vlasy za ucho a usmál se, to vedlo k dalšímu polibku. Počkat! Neudělal to samé i Jack, jenom bez toho polibku? Ano udělal. Ale to v tuhle chvíli není podstatné. „Je půl páté, nechceš jít ven?" zeptal se při odchodu Kevin. „Ne. Musím ještě něco udělat." Rozloučila se s ním polibkem a vrátila se ke knížce.
ČTEŠ
Flower- 1.Beka s Daisy jsou tady!
DragosteNaše dospívající hrdinka Beka se stěhuje se svou straší sestrou Daisy a svými rodiči do malého městečka jménem Flower. Začínají tam úplně nový život. Beka zde zažívá své první lásky, rozchody, kamarády a spoustu dalších věcí v životě obyčejného pube...