Kapitola 4. První láska?

9 1 0
                                    


„Pojď ke mně do pokoje." Zavolala ji Daisy. Beka šla teda za Daisy a zavřela dveře. Daisy si sedla na židli a dávala si řasenku. Beka si sedla do tureckého sedu na její postel, položila si mobil před sebe a čekala. „Dávám tomu tak dvě hodiny a" ani to Daisy nedořekla a mobil začal zvonit klasickým iPhone vyzváněním. „Chvilku to nech zvonit a pak to vem." Poradila jí Daisy. Beka ji poslechla a pak to vzala. „Halo?" zeptala se Beka. „Em. Ahoj. Já jsem tvůj soused. Teda, pokud jsi Beka." „Ano, ano jsem Beka. A ty si..."dal pauzu. „Já jsem Joe. Nechtěla by si třeba zítra ven? Abych ti to tady ukázal." „Zítra bohužel nemůžu." „A škoda." A chtěl zavěsit. „Ale pozítří bych mohla." Dodala. Vrátil si znova mobil k uchu. „Fajn tak třeba ve tři?" „Jo klidně." „Tak super. Sejdeme se na rohu." „Dobře. Ahoj" a položila hovor. „Tak to kecáš." řekla sekaně Daisy. „Byla jsem strašně nervózní, vůbec jsem nevěděla co říct." Řekla ztuhlá Beka a podívala se na Daisy. Ta k ní přiskočila a začala s ní třást. „Uvolni se nic to nebude." „Zítra sem má přijít nějaká návštěva a pozítří mám jít s jakýmsi Joem ven? Vždyť ho ani neznám." „Ale poznáš." Mrkla na ni Daisy. „Máme ještě dost času můžeme se jít projít do města." Nabídla Daisy. „Jo to beru." Zvedly se a vydaly se do města. Beka se po cestě pořád otáčela, jestli ho neuvidí. „Ségra klídek. Je to spíš takový ten hráč. Určitě spolu budete chodit jenom měsíc. Takže ten vztah neber vážně. Je to škoda že tvůj první kluk bude hráč. Ale je divné že byl tak stydlivý, když jsem ho potkala byl spíš odvážný. Nicméně. Kdyby to byl nějaký vtip tak řekni něco ve stylu wow, jestli mně omluvíš ubožáku mám schůzku se skutečným frajerem a jdi dál." Radila jí. „Dík. Jdeme za Samem?" „Jo, zrovna se mu omluvím že nepříjdu." „Ne. Proč?" „Protože mě veze táta na sundání rovnátek. Ale teď to myslím vážně. Napsal mi to před osmi minutami." Ukázala Bece zprávu. „Hele támhle je. Pojď opatrně vedle mě a poslouchej." Zašeptala Daisy. Asi dva metry od nich stály tři kluci. Jeden byl Joe. Druhý byl o trošku vyšší s černými vlasy a vypracovanou postavou a třetí byl menší s hnědými vlasy a vypracovaným tělem. „Hej kámo ta Beka je ale mega pěkná." Řekl černovlasý kluk. „Máš pravdu. Viděl jsem jí tu už včera jak šla s tou její sestrou. Má mega pěkný zadek." Přidal se menší hnědovlasí kluk. „A kolik jí vlastně je?" zeptal se černovlasý. „Knihovník říkal že patnáct." Odpověděl Joe. „Hej kámo já tě zabiju. Proč sis z ní dělal prdel?" drcl černovlasý do Joea. „Klídek. Nic jí neudělám. Jenom jí ukážu město. Vezmu ji na zmrzlinu a pak na louku pod strom při západu slunce." Začal se smát. „Kámo ty si fakt úchyl." Zakroutil hlavou menší hnědovlasý. „Dělám si srandu. První den bych to neudělal." Mrkl na ně a smál se dál. „Kámo, kdyby si nezastavil tu její sestru tak by si neměl nic. Máš velké štěstí. Jestli ji chceš jenom na tohle. Tak si fakt divný." Řekl černovlasý. „Že to říkáš zrovna ty." Odpověděl mu nazpět. „Já jsme nic takového nikdy neudělal. Nejsem takový úchyl." „Ty jí o fakt chceš udělat?" zeptal se menší hnědovlasý. „Kašlu vám na Beku. Ta je lehká kořist. Zkusím tu její sestru." Řekl Joe. „Ty máš jediné štěstí, že tě hned neprokoukla. Vypadáš tak na šestnáct a přitom je ti kolik? Devatenáct. Ale rozumově asi míň." Řekl černovlasý. „Ty buď rád, že to neřeknu tvojí holce. Vám je pouhých sedmnáct." Oplatil mu Joe. „Moji ségru do toho netahej. On na rozdíl od tebe mluví rozumně. Chudák Beka." Zakroutil hlavou menší hnědovlasý. „Beku si pro mě za mě nechte. Já beru tu její ségru. To že si se Samem povídala nic neznamená. Beztak jak Bece o mně říkala byla ze mě celá hotová." Řekl s posměškem Joe. „Beko teď dělej co já. Vem si toho napravo, toho malého hnědovlasého. A šly k nim blíž. Kluci je zatím neviděli, potom se ale za nimi vynořily. Beka chytla toho menšího za ruku. To samé udělala Daisy s černovlasým. „Uhneš nám prosím tě. Šly jsme za třemi frajery, ale našly jsme jen dva s úchylným ufňukancem." Joe zůstal s otevřenou pusou. Kluci si jen užívali příjemnou společnost a ironicky se na něj usmáli. „Ne počkej Daisy. To je Joe. Ten fešák, o kterém jsem mluvila." Přitulila se k němu. Tentokrát Daisy nechápala, co to má znamenat. „Ty jsi dobrý." Přiblížila se k jeho obličeji blíž a zamilovaně se dívala. On se na kluky ironicky usmál a chtěl ji políbit, zavřel oči a pomalu se k ní přibližoval. Ona však cukla dozadu. Když zjistil že ji nelíbá otevřel hned oči. „Nenechal si mně to doříct! Jsi boží kretén." A vlepila mu facku. Otočila se a dala menšímu hnědovlasému klukovi pusu na líco. „Tam byla mířena." Řekla Beka. Menší hnědovlasí kluk se začervenal. „Teď jestli dovolíš." Odsunula ho rukou Daisy. A přešly s kluky silnici. Když už byli dost daleko, pustili se. „To byla bomba Bek." Řekla Daisy. „Sorry holky. Mi fakt nechtěli." Omluvil se menší hnědovlasý kluk. „Bek. Cítím se v nevýhodě. Oni znají naše jména a mi ta jejich ne." Řekla vážným tónem Daisy. Všichni čtyři se začali smát. „Tak já jsem Lucas." Představil se černovlasý kluk. „No a já jsem Thomas. Usmál se. „Lucas a Thomas. To se dobře pamatuje." Řekla Daisy. „Nevadí, když vám tady nechám Beku? Jdu za Samem." Řekla Daisy. „Já půjdu s tebou Sam je můj bratranec a stejnak už musím jít." Řekl Lucas. Když odešly zůstal Thomas sám s Bekou. „Promiň za tu pusu." Omluvila se Beka. „V pohodě. Vlastně to bylo příjemné." Usmál se. Ona na něj pak taky. „Takže řekni mi něco o tobě a Lucasovi." „Takže já jsem Thomas White a mám mladší sestru Jade Whitovou. S ní chodí Lucas Miller." „To musí být divné, když tvůj nejlepší kamarád chodí s tvojí sestrou." „Na to si časem zvykneš. Ségra se moc s holkama nebaví. Spíš s klukama. Že prej jsou míň falešní." „A kolik jí je?" „Čtrnáct." „A vám je..." „Sedmnáct." Povídali si asi ještě deset minut, než k nim došla Daisy. „Tak pojď ségra jdeme domů." Zavolala na Beku. „Moc ráda jsem tě poznala Thomasi. Moje číslo máš, když tak mi napiš nebo zavolej." Usmála se na něj. On jí úsměv oplatil. Beka šla se svou sestro domů. Po dvou krocích se rozběhla zpátky za Thomasem a obejmula ho. Thomas se začervenal a objal ji tak. Beka mu ještě na rozloučení dala pusu na líco, pak už se vrátila k sestře a šly společně domů. „Netlačilo tě něco?" zeptala se Daisy s nadzdviženým obočím očekávání. „Ne. Kdy?" „Při tom objetí." „Ne. Mělo by?" „Začni číst ty knížky a dívej se na ten seriál." Celé unavené neměli ani hlad, a tak večeři vynechaly místo toho si šli zrovna lehnout, aby zítra návštěva neviděla dvě chodící mrtvoly.

Flower- 1.Beka s Daisy jsou tady!Kde žijí příběhy. Začni objevovat