Dreamer

59 7 6
                                    

Možná to bylo tím, jak na sebe lil studenou vodu a neuvědomoval si, jak moc ztrácí pojem, co jeho tělo dokáže vydržet. Vše se v něm bouřilo, měl toho dost. Rozhodl se po škole, dojít za Starkem, bez nějakého výhybného rozhovoru. Chtěl znát pravdu, jen celou pravdu, která mu pořád nesedí, nechce si ji přiznat. Ať už to bylo tím podivným chováním jeho blízkých, či MJinou smrtí.

Co však dokázal udělat, bylo pořád stát u umyvadla, doufajíc, že zase zahlédne odraz MJ.  Byl jako snílek, co žije někde jinde, ale ne v reálném světě. Peter to měl naopak. Věděl, že tohle je skutečný svět, žádný sen, ani jeho svět. Jen ten reálný a přesto se choval jako snílek, co doufá v opak snu, co si předělá svůj vlastní svět. Tady to nešlo a kluk s oříškovýma očima a hnědými vlasy to moc dobře věděl. Kapky, studené vody mu stékaly po rysech jeho svalů a celého těla.

Bílý ručník uvázán kolem jeho pasu a silné paže opřené o umyvadlo, oči směřující do zrcadla, vlasy rozcuchané. Nic. Už se tam neobjevila, neviděl ji tam. Vzdal to. Oblékl si oblečení, a i když nebyla škola, musel někam jít. Vyšel v oblečení, s hlavou k nebi. Zavřné oči, chtěl cítit ten vánek na jeho kůži, nic nechtěl vidět, jen cítit. Představoval si její rty na těch jeho. Svíral by ji v náruči, dlaňmi by jezdil po jejich zádech a ona by mačkala látku jeho fanelky.

Ale to se nestalo, jeho představa se rozplynula v okamžik, kdy otevřel oči. V očích ho štípaly slzy, které nechtěl vypustit. Neměl na to sílu, znova brečet. Vyčerpávalo ho to.

Jeho nohy věděly kam ho nesou, narozdíl od mozku. Spatřil svůj odraz ve skleněných dveří Stark Toweru. Váhal, ale když zahlédl opět MJ v odraze u něho, jak se k němu lepila a šeptala „Jdi tam, vždy jsi byl ten, co musí znát pravdu, měl by ti to jeho chování vysvětlit, stejně jako Ned“ podrbal se na zátylku a vešel dovnitř budovy.

Rozhodla jsem se vydat tolik kapitol, kolik bych měla mít, takže se dnes těšte 😘

Stop Buling Me/Please 2Kde žijí příběhy. Začni objevovat