Stop Buling Me/Please 2

Nothing happen?

"Pete!" Křikla na Parkere Felicia. Hned se ho chytla za paži a jen se ušklíbla když spatřila MJin pohled. Už táhla Petera do třídy a jen jak usedl vedle ní na ždili, dala si přes jeho klín svoje nohy. "Hmmm dneska je nudny den" prohlíží si svoje nehty a občas přejede jazykem po svých kočičích tesácích. "Jo to je, nic se neděje, to chce změnit" špitne a něco píše na kus papíru. "Zas milostná psaníčka?" Uchrchtne se a vytrhne mu papír. "Awwww Pete" udělá takový ten sladký výraz a hledí na něj zamilovaně. "To je od tebe milé" líbne ho na tvář přičemž to sleduje skoro celá třída. "A teď je nulové podezření" strčí mu s úšklebkem papír pod tužku. "Tak to dopiš, nechápu proč tu svou hru chceš ukončovat?" rozmáchne rukama. "Protože ohraný vtip není vtipem.... Chce to něco nového a tohoe bude bomba, opravdová ne slovní" zašklebí se a papír dá do obálky a tu uloží do baťohu. "Ahhhh jak skvělé konečně něco nového, bez urážky" něco píše nehtem do lavice a nevnímá příchozího profesora.

Zas stojí na střeše, tentokrát domu May, hledí na obálku a MJ váhá zda ji má vůbec otevřít. Peter sedí na křesle, v ruce drží spínač a za ním se lotky opírá o opěradlo židle Felicia. Nejistě sáhne po obalce a otevře, vyndá papíry a začne číst. Oeter se s Felicou ušklíbnou a sledují celou situaci na kamerách. "Škoda že nemáš popkorn" sklamaně s ezasměje Felicia. "Měla jsi ho koupit když ho tak moc chceš" odbide ji a sleduje tu situaci v Queensu.

~Poslední dopis, Oh ano v Queensu a na střeše budovi kde jsme vyrůstal... No chtěko by to okořenit. To že se máte rozhodnout, NuDa! Máte tři vteřiny dostat všechny z budovi... Oh je to nemožné? No tak dobrá, pro vás udělám vyjímku. Co takhle 54 vteřin? Hmmm co vy na to? Nenene to je zas na vás moc dlouhé, už vím 34 vteřin dostst všechny pryč. No nejsme to já laskavá duše? Ale mám pro vás dárek, vybuchnou ty tři budovi vedle sebe i s touhle... Tkaže čtyři, šťastné zachraňovaní~

"Proboha" vyoustí z úst Tony, jdeme nemáme moc času" snaží se pohnout s MJ. "Nesnáším tě Parkere!!!" Křikne "vím že posloucháš, nesnáším tak moc" rozbrečí se a padne na kolena, sebere papír a skočí do jednoho bytu, okamžitě všechny popohání pryč. Když ji uvidí brečet, něco se v něm láme a on stáhne palec z pouště pryč. "Co to děláš? Spusť odpočet!" Pije koktail co si koupila. "J-já... Nemůžu" hlesne. "Jak jako nemůžeš?! Dej to sem" chňápne po spouštěči. Uhne ruce a rozdtí to v ruce" prostě ne!" Jedna slza mu pomalu stéká. Zavrčí a orskne jak kočka a vzteky propíchne kelímek s koktailem svými drápy.

Oba hledí jak se nic neděje i když čas vypršel. Pavouček co kdysi měl Peter oředá zorávu. "Zvládli jste to? Ne jistě že ne, jen.... Technický problém? Oh pardon neměla vybuchnout tyhle budovu" přede nahraná zpráva? Ano, Peter ji měl pro případ kdyby se nic nestalo, a však další možnosti jak se pomstit ted v tuhle chvíli padli a Felicia je neznala. Ani tohle nečekala že Peter pošle drona....

Po dlouhé době zpět.... No nestíhám školu s úkoly a plus menší pauza, ale pracovala jsem na několika kapitolách, tak teď vydávám tři a tento týden ještě vyjdou další tři, pak uvidím jak to budi stíhat vydat dalsí tři... Doufám že se přes léto budu mít šanci vrátit ke psaní, ale nevím jak to bdue vycházet... Jinak děkuji za vaše ohlasy a omlouvám se za chyby překlepy