Napadlo mě, že bych si začala psát deník. Nikdy to nebylo něco, co bych dělala a ani nemám nic soukromého, co bych si do deníku zapisovala, jenže je škoda o některé situace v mém životě přijít. Tak jsem se rozhodla si každý den zapisovat. No to bych...
7.2. 2020 Dnes máme jet s rodinou do Prahy. Bydlíme u Brna, takže cesta byla poměrně dlouhá, ale dalo se to. Mohla trvat asi 2-3 hodiny, takže pohodka.
Nejdříve jsme jeli do Arkády Pankrác se podívat na medúzy. Cítila jsem se jako ve vesmíru a jelikož já vesmír přímo zbožňuju, byl to pro mě velmi pěkný zážitek a určitě doporučuji všem.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Poté jsme se šli najíst do McDonaldu a jeli jsme do Kongresového centra. Měli jsme ještě čas, tak jsme zašli do kavárny. Poté jsme se vydali do centra. Zde jsme si koupili nějaké občerstvení a šli se posadit. Ještě jsem ani nezmínila, na co vlastně jdeme. Odpověď je The Illusionists. Je to dá se říct kouzelnické představení, ale jelikož pocházím z kouzelnické rodiny, polovinu triků jsem znala :D. Po představení jsme jeli už domů. Následně jsme šli spát. :D
8.2. 2020 Dnes mám mít narozeninovou oslavu, mega se těším. Sice nemám ráda, když oslavuju své narozeniny, nemám ráda totiž, když jsem středem pozornosti a nebo to naopak dopadne tak, že jsem zcela ignorována, ale na dnešek jsem se z neznámého důvodu prostě těšila.
Vstala jsem a šla se nasnídat. Pomáhala jsem mámě dělat občerstvení pro hosty, až nastal čas se jít převléknout. Potom přijeli členové z naší rodiny a přítelkyně mých bráchů a bratranců. Oslavu jsem měla společně s mámou, takže nám všichni blahopřáli a dávali dárky.
Poté se všichni rozdělili na starší (25+) a mladší (21-14) skupinu xd. Skupina starších si něco povídala a smála se, za to moje skupina hrála Jak se stát milionářem, akorát bez peněz. Na prd, já vím. Musím se přiznat, vůbec mi to nešlo.
Uběhlo několik minut a byl čas na dort. Máma měla srdce a já 14 - můj originální nápad.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Potom se ještě jedlo a pomalu všichni odjížděli domů. Následně jsem volala se svojí nejkou asi 1 hodinu a pár minut. Domlouvaly jsme se totiž na náš zítřejší výlet. Šla jsem udělat svojí hygienu a spát.
9.2. 2020 Den mých narozenin, den kdy mi bude konečně 14. Narozeninovou oslavu už jak jsem psala měla včera. Dnes se chystám jet do Therme Laa v Laa an der Thaya. Jsou to termály v Rakousku, asi 6 minut od Hevlína. Já už tam jednou byla se školou, ale zalíbilo se mi tam tak moc, že jsem tam musela jet znovu.
Ráno jsem nestíhala a Míša - moje nejlepší kamarádka - na mě už čekala. Vtipný, že ona nepochází z našeho města, ale i přesto v něm už byla a asi 20 minut čekala. Ano měla bych už začít dělat něco s tím věčným přicházením pozdě. Když jsem s mámou přijela na místo srazu, vylezla jsem z auta objala Míšu a následně si nastoupily do auta. Míša mi dala dárek -VIM ZE TO CTES, TAKZE TI JESTE JEDNOU MOOC DEKUJU <3- a přání k narozeninám, které bylo dlouhé na jednu a tři čtvrtě stránky A4. To přání mě dohnalo k slzám -i když to asi nešlo poznat-. <3
Máma řekla, že to vezmeme přes Valtice, tak jsme jely. Ale to byla chyba. Jaksi jsme se ztratily. Tak jsme jsme se vrátily do Česka a jely do Mikulova. Z Mikulova jsme jely směr Hevlín. Nakonec jsme nejely do Hevlína, ale rovnou tam. Někde v Rakousku jsme se opět ztratily, tak jsme se zeptaly pána na cestu, jenže on neuměl vůbec česky, takže jsme se s tím musely nějak poprat. Když jsem rozuměla, co říká chtěla jsem mu odpovědět "Ano", jenže v tu chvíli jsem úplně zapomněla, jak se to řekne v němčině, v hlavě mi začaly skákat "Si" "Oui" "Yes", až jsem nakonec řekla "Da" místo "Ja". Takže taková srandovní vzpomínka.
Když jsme dojely do Laa an der Thaya musely jsme ještě najít ty termály. Našly jsme jen hotel, tak jsme se šly zeptat na recepci, kde jsou termály. Když jsme to našly, převlékly se a šly si užívat.
Byl zde jeden vnitřní bazén, dva venkovní, tobogan, vířivka, sauna a -to nejdůležitější- jídlo. Chvíli jsme byly v bazénech a ve vířivce -kde si to málem někdo rozdal- a šly jsme na tobogan. Poté jsme se šly najíst. Po jídle jsme šly do sauny, kde nás očumovali nějací turci. Šly jsme zpátky do bazénu, kde byli nějací kluci, které se snažila Míša balit tím, že mě na ně házela, ale bylo jí to úplně k ničemu, akorát si o nás řekli, že jsme piče :D. Už bylo docela pozdě a mělo se jít zítra do školy, takže jsme se měly už jít převléknout a jet. Zaplatily jsme -no spíš jen máma a Míša, já to měla zadarmo, kvůli tomu, že jsem měla narozeniny- a jely domů. Tentokrát jsme to vzaly přes Hevlín, takže žádné komplikace nebyly.
Nejvíc jsem si ten den užila. <3 Už jsem jen zalehla do své milované postele a šla -s pocitem štěstí- spát.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
----------------------------------------------------------- Jooohoo, je coronavirus, takže nemám, co dělat, proto jsem se rozhodla napsat další kapitol- ne dělám si prdel, tuhle kapitolu mě donutila napsat už zmiňovaná Míša, protože objevila můj wattpad a bylo jí líto, že zde není přiběh o ní, tak tady je. Pac a pusu <3
