4. Zvěromág

111 7 0
                                    


Pohled třetí osoby:

Harry se po dvou letech vrátil zpět do Bradavic, ne však jako student ale jako učitel. Učitel obrany proti černé magii a jestli měl radost, že o místo připravil Snapea, to už je vedlejší. Minerva ho dokonce požádala o občasnou výpomoc o hodinách přeměňování, jelikož je Harry zvěromág. Umí se přeměnit celkem na tři zvířata. Psa, stejně jako Sirius, hada a na Pegase. První dva týdny byli pro něj jako pro učitele úžasné. Cítil se být doma. Bradavice už od svého prvního ročníku považoval za svůj domov. Vždycky když se potřeboval odreagovat, využil své psí formy a běhal po školních pozemcích. Když ho naopak někdo rozčílil, pustil na povrch svojí hadí formu. To se ale často dělo aniž by on sám úplně chtěl. No a na Pegase, když byl šťastný a chtěl se proletět. Dnes měl dobrý den a přemýšlel, že jakmile opraví testy tak se půjde proletět. To by ovšem nesměl do jeho kabinetu vletět Snape. Který, jak měl ve zvyku rozrazil dveře a nezapomněl s nimi pořádně prásknout.

,, Můžete mi vysvětlit pane Pottere, jak se mohlo stát, že dva studenti z mé koleje, během vaší hodiny přišli o téměř sto bodů?"

Ptal se ostře a zvýšeným hlasem Severus. Harry s překvapením zjistil, že se mu docela líbí, když je učitel lektvarů rozzlobený. Je přitom tak přitažlivý a zároveň roztomilý.

,, Je to možné stejně tak, jako to bylo možné před lety, kdy jste vy dělal to samé Nebelvíru... kolego."

Provokoval Harry. Teď, když už nebyl student ale jeden z profesorů neměl nad ním Snape navrch. Byli si rovni.

,, Vy jeden arogantní, malicherný, spratku."

,, Nejsem arogantní a nejsem spratek."

Harryho to vytočilo víc než čekal a to mělo za následek, že se v obličeji pomalu měnil v hada a místo svého jazyka cítil ten hadí. Všiml si, že ve Snapeově očích už nebyla ta bouře hněvu ale značilo se v nich překvapení a...strach. To bylo poprvé co v těch věčně chladných očích viděl, tak moc emocí a zranitelnosti.

,, Harry..."

Jeho křestní jméno vycházející z úst někoho, kdo mu takhle ještě nikdy neřekl bylo, jako nějaké kouzlo. Harry byl tak překvapený, že zapomněl na vztek a změnil se zpět.

,, Jak... jak si mi to právě řekl Severusi?"

,, Jak si mi to právě řekl... Harry?"

Severusovi se na rtech objevil malý a vzácný úsměv. Bože, ten úsměv dostával Harryho do kolen.

,, Nechtěl by si se proletět na Pegasu?"

,, Co to povídáš, kde by se v Bradavicích vzal Pegas?"

,, No..."

O pár minut později už stáli na nádvoří a Harry se změnil do své třetí formy.

Severus na něj koukal s otevřenou pusou a nemohl od něj odtrhnout oči. Byl nádherný. Měl bílou barvu a jeho zelené oči zářily, jak dvě hvězdy. Opatrně k němu natáhl ruku a pohladil ho po hřívě. Po chvilce váhání si na něj Severus sedl a pevně se ho chytil. Pegas roztáhl křídla a vzlétl. Letěli vysoko nad bradavicemi a byl to nádherný výhled. Severus se celou dobu upřímně usmíval, snad nikdy nebyl tak šťastný jako byl právě teď...

Harry Potter challenge 2.0Kde žijí příběhy. Začni objevovat