5. Obraz

100 5 1

od Mejmrlover

od Mejmrlover

Pohled třetí osoby:

Bylo po válce a Harry se vrátil na místo, kde se cítil doma. Na Grimmauldové náměstí 12. Do domu Blacků. Nebyl tu od Vánoc toho roku, kdy Sirius zemřel. Přišel do místnosti s rodokmenem na zdi a podíval se na obraz visící na vedlejší zdi. Postava jeho kmotra se na něj dívala s úsměvem na tváři a láskou v očích.

,, Ahoj Harry, říkal jsem si, kdy tě tu uvidím."

,, Siriusi... omlouvám se. Je moje vina, že jsi mrtvý. Kdybych se bezhlavě nehnal na ministerstvo."

,, Nebyla to tvoje vina Harry. Žádná ze smrtí nebyla tvoje vina.

,, Připadá mi to tak."

,, Zachránil jsi kouzelnický svět."

,, Za jakou cenu?"

,, Harry byl bys radši kdyby byl Voldemort naživu?"

Ozval se hlas z vedlejšího obrazu, který patřil Remusovi.

,, Ne."

,, Tak vidíš."

Harry přemýšlel nad všemi, které během let boje s Voldemortem ztratil. Jeho rodiče, přátele Cedrika, Freda, dokonce i Pošuka považoval za přítele. Rodinu, Siriuse, Remuse a Nymfadoru, Dobbyho. Zvláštní, tak moc mu skřítek přirostl k srdci, že ho považoval za rodinu. Svého učitele Albuse Brumbála a co bylo nejhorší... ztratil i člověka, kterého nadevše miloval. Nejdřív ho nenáviděl ale postupně se do něj zamiloval a uvědomil si to až, když už bylo příliš pozdě.

Sirius si všiml chlapcova pochmurného výrazu.

,, Ještě jsi nebyl ve své ložnici, že ne?"

,, Ne proč?"

,, Někdo tam na tebe čeká... někdo koho jistě rád uvidíš."

Harry se zmateně podíval na svého kmotra ale vyšel z místnosti a zamířil do své ložnice. Hned jakmile věšel dovnitř, spatřil obraz a v něm byla postava celá v černém. Udělal pár kroků blíž a stuhl. Muž, který se na něj věčně díval s nenávistí se na něj teď usmíval a v očích měl jen a jen lásku.

,, Severusi?"

,, Rád tě zase vidím Harry."...