Avengers a problémy Petera Parkera [oneshots]

~1~

Irondad, Spiderson
Když byl Peter naposledy s Tonym v dílně vylepšit oblek, Tony mu slíbil že nikomu neřekne že je Spider-man. Tony ale prohrál sázku s Rhodeym a to pro Petera nedopadlo úplně nejlépe.
Z pohledu Rhodeyho:
"Ahoj Rhodey, musím splnit tu sázku tak co chceš vědět?"
Přivítal mě Tony.
"Pořád se mi hlavou honí jedna věc. Kdo je Spider-man? Víš on s námi jezdí na mise ale nikdo neví kdo doopravdy je. Tak do toho."
Vyhrkl jsem ze sebe.
"Ach jo, on mě za to zabije. Ale dobře."
Po téhle větě se mi Tony naklonil k uchu a začal šeptat.
"Spider-man je..."
"No tak dělej!"
Vykřikl jsem.
"Peter."
"Kdo?"
"No... Peter Parker."
"Vážně?? Tak mladej kluk!?"
Odezvy jsem se už nedočkal.
Z pohledu Natashi (N) :
"Ha! Z Rhodeyho to bude snadný vymlátit."
Řekla jsem si v duchu.
(ani jeden si totiž nevšiml že je sleduje bývalá agentka)
Tony odešel, moje šance. Rozběhla jsem se za Rhodeym, chytla mu ruce, svalila ho k zemi a chytla ho pod krkem.
"Vyklop to."
"Co?"
Vydal ze sebe trochu udušeně.
"Kdo je Spider-man."
"Nemůžu zase naštvat Tonyho."
"Nepustím tě dokud mi to neřekneš."
Vytvořila jsem mírný úsměv na tváři a trochu jsem přidala na síle.
"Dobře, dobře řeknu ti to."
"Super!"
"Je to Peter Parker a teď už mě pusť."
Překvapilo mě to, ale pustila jsem ho.
"Chudák takovej malej."
"Souhlasím"
"Tak já jdu."
Jdu to všem říct.
Ostatním jsem napsala, že se za deset minut sejdeme v kuchyni.

"Už jsou tu všichni??"
Zeptala jsem se.
"Není tu Tony a Rhodey."
Ozval se i Vision.
"Super jsou tu všichni, chci vám říct tajemství."
Řekla jsem.
"Zase ztráta času. Proč jsem sem chodil?"
Vyřkl náš známý Hromovládce.
"Zase nějaká blbost."
Tentokrát něco řekl i Steve.
"Že jsem si s tím dávala tu práci."
Už jsem se začala chystat na odchod.
"Tak ji nechte být."
Pověděl něco i Bruce.
"Konečně jsem zjistila kdo je Spider-man."
"Skvělá práce Nat."
Pochválila mě Wanda.
"Myslíte, že bychom to měli vědět?"
Zeptal se Steve.
"No a co prostě to řekni Nat."
Pověděl nám něco i Sam.
"No jako byla jsem dost překvapená, je mu totiž jen 15."
"Zajímavé, ale už to řekni."
Wanda už se třásla nedočkavostí.
"Jediný patnáctiletý chlapec, kterého znám je Peter."
Řekl Vision.
"No je to možný, ale nemusíš ho znát. Přece jen New York je velký."
Ozval se zase Sam.
"No... je to on."
"Jako vážně?"
Zeptala se Wanda.
"Ne, Spider-man jsem asi já."
"A jak se to stalo?"
Zeptal se pro změnu Sam.
"Když jsem Spider-mana jednou potkal zeptal jsem se ho a on řekl že ho kousnul pavouk, radioaktivní pavouk."
Řekl Bruce.
"Uh, aha."
Vydal ze sebe Sam.
"Ještě mě něco napadlo..."

Z pohledu Petera:
Ráno jsem se probudil v základně Avengers
a ten jemný hlásek uvnitř mé hlavy mi říkal, že se stane něco, co se mi nebude líbit. Připravil jsem si své metače a šel jsem na snídani.

U stolu sedělo nečekaně dost lidí. Tak jsem jen pozdravil a sedl si na volnou židli vedle Wandy. Věděl jsem že něco není v pořádku.
"Tak co Petere, půjdeš se mnou a Samem vyřídit tu misi?"
Zeptal se Steve.
"Cože!?"
Vyhrkl jsem ze sebe.
"Co bych já dělal na misi?"
"No, Spider-man by se nám hodil."
Řekl Steve.
"Tak jo nebo ne?"
Zeptal se otráveně Sam.
"C... co? Jo... teda ne... ne. A ja... jakej Spider-man?"
"No, Spider kluku. Když nechceš vememe někoho jiného."
Řekl Steve.
Otevřel jsem pusu, ale hned jsem jí zase zavřel. Když jsem si uvědomil co se stalo, začala se ve mně vařit krev. Ne proto, že někdo, komu to řekl Tony Stark, to rozkrcal všem v budově, ale proto, že slavný Anthony Edward Stark nedodržel své slovo.

Cítil jsem jak se ten podrazák blíží. Vešel dovnitř, měl jsem chuť mu hned vrazit jednu do nosu. Uvědomil jsem si co pro mě všechno udělal, tak jsem počkal na vhodný moment, vystřelil jsem pavučiny a tím jsem ho přilepil ke stěně.
"Rozpustí se to za dvě hodiny, zrádce."
Zavolal jsem na něj s úsměvem na tváři a odešel do pokoje ve kterém jsem se probudil. Pomocí svého supersluchu jsem poslouchal dál.
Slyšel jsem jak se většina Avengers rozesmála.
"Ale Petere..."
Zavolal na mne ještě Tony.
"... Rhodey!!!"
Asi Tonymu docvaklo co se stalo. Řekl jsem si v duchu.
"Natasho!"
Řekl rozzuřený Rhodey.
"Co s tím má co společného Natasha?"
Zeptal se Tony.
"Kde je Natasha?"
Zeptal se Rhodey.

Někdo zaklepal na dveře a vešla Natasha.
"Promiň Petere..."

• 753 slov •
Jej, první oneshot v téhle knížce napsaný. Doufám, že se alespoň někomu líbil.
Pa pa