Avengers a problémy Petera Parkera [oneshots]

~4~

Pepperony, Irondad, Spiderson
Alternativní konec endgame:

LUSK
Peterův pohled:
Myslel jsem si že jsem omdlel a právě se probral, ale Pan Stark zmizel a ta robotická holka taky. Dr. Strange se na nás rychle podíval a řekl že uplynulo půl roku, ať jdeme že nás potřebují. Potom začal všude dělat ty svoje portály. Jeden byl i pro nás, zhoupnul jsem se k němu a rozmýšlel jsem se jestli si nemám odkrýt obličej, neudělal jsem to, protože jsem se teď odhalil ochráncům galaxie, tak nějak si myslím říkají.

Avengers do boje! Uslyšel jsem ve sluchátku, zhoupnul jsem se dopředu a zapnul funkci pokročilého boje. Ty mimozemské zrůdy nebylo tak těžké zabít, stejně se jedné podařilo i přes skvělý oblek, mě kousnout do nohy. Viděl jsem že Pan Stark u sebe zrovna žádné nemá, tak jsem se za ním rozběhl a začal mu vyprávět co všechno se stalo. On udělal něco co jsem opravdu nečekal. Obejmul mě. Pak se k nám bohužel začaly hrnout další příšery.

Po celou dobu boje si superhrdinové předávali červenou rukavici s kameny nekonečna. Najednou jsem byl na řadě já, vzal jsem rukavici a chvíli jsem se s ní snažil vyhýbat všem nepřátelům. Já jsem věděl co mám udělat, moje smysly mi to říkaly. Tak jsem přistál na volném plácku, odkryl jsem si obličej, nasadil si rukavici, projela mnou energie která mě začala dost vyčerpávat a zavolal na Thanose že má smůlu.
LUSK
Tonyho pohled:
"Petere ne!!"
Zavolal jsem, ale bylo pozdě Thanosova armáda se začla rozpadat na prach stejně jako před půl rokem Peter. Rozběhl jsem se k Peterovi, ten už byl bez vědomí, oči měl zavřené.
"Friday?"
"Životní funkce zhoršené." (Nevěděla jsem jak to napsat)
"On to přežije!"
"Tony musí ihned za lékařem."
Řekl Steve.
"Odvezeme ho do Wakandy, dostane se mu tam skvělé péče."
Řekl T'challa.
"To tady taky!!"
Zařval jsem na něj.
"Shuri by se s ním moc ráda seznámila. Myslím že by si mohli rozumět."
"Tak dobře, ale odvezte ho tam hned!"
Povzdechl jsem si.
Peterův pohled:
Otevíral jsem oči, ale záře v pokoji byla moc silná. Najednou jsem uslyšel neznámý hlas.
"Oh. Promiň já zapoměla."
Světlo zesláblo. Posadil jsem se a začal si prohlížet osobu která stála v rohu místnosti. Byla to dívka stejného věku jako já, tmavší pleti.
"Ahoj, jak ti je?"
"Už mi bylo lépe. Díky za optání. Jinak já jsem Peter."
"Já jsem Shuri."
"Mám pár otázek. Jak je možný že žiju? Kde to jsem? A co se vlastně stalo?"
"Díky tvému urychlenému hojení a naší vyspělé vedě samozřejmě. A jsi ve Wakandě."
"Aaa... Wakanda... Jo! Wakanda!"
"Je zajímavé, že i všechny popáleniny se ti zahojily."
"Ok"
To už jsem vylezl na stop a sedl si hlavou dolů. Shuri si toho nevšimla a bylo zajímavé vidět její vyděšený pohled.
"Nemohli bychom na chvíli vypadnout? Je tady hrozně."
"Tak jo ale pozor na nohu."
"Jo a nemáte tady nějaké normálnější oblečení?"
Měl jsem na sobě nějaký hábit a na lýtku nějaký černý obvaz.
"Jo támhle je nějaké oblečení."
Oblékl jsem se a vyrazili jsme ven.
"Proč mám vlastně na noze ten obvaz z vibránia? Nebo... je to vibránium, ne?"
"Jo, něco tě kouslo a... zlomilo ti to nohu."
Po dalších několika minutách povídání jsme zjistili že z nás budou dobří přátelé. Stejně nevěřím že je nejchytřejší člověk na světě.

Došli jsme až k vodopádům. Bylo to tam nádherné. Sedl jsem si na skálu a snažil jsem se ho ulomit. A ulomil jsem ho.
"Ups. Nepamatuju si že bych měl až takovou sílu."
"No... nic"
"Co?"
"No zkoušela jsem na tobě jednu věc a trochu, no... se to nepovedlo."
Řekla to dost potichu ale mně nic neunikne.
"Testování na lidech, dobře. Co si zkoušela?"
"To co tě kouslo do tebe vpustilo nějaký jed. Já jsem ti podávala protilátku a trošku jsem jí vylepšila aby to fungovalo rychleji. To se podařilo ale přidalo ti to sílu."
"Fajn, Tak to není tak zlý."
"Víš jak mě za to bráška seřval. A ještě to neví Tony Stark."
"Je mi hrozný horko."
"Tak se vykoupeme. Tady máš plavky."
Převlékli jsme se a Shuri šla dolů. Já skočil z vodopádu.
"Petere ne!"
Já jsem dopadl do vody a vynořil hlavu.
"Ty jsi mě vylekal tohle už nedělej!"
Vykřikla Shuri a za ní se ozval další ženský hlas.
"Petere!!"

Tonyho pohled:
Je to týden co Petera odvezli do Wakandy a T'Challa konečně zavolal že se Peter probudil. Tak jsme s Pepper vyrazili za ním. Říkal jsem aby nejezdila když čeká dítě, ale nedala si říct. Zabalili jsme mu nějaké oblečení.

Dorazili jsme, ale Peter byl venku se Shuri. Řekl jsem že počkáme ale Pepper už byla ten tam.

Peterovo pohled:
"Pepper co tady děláš?"
"Ty tady skáčeš z vodopádu? Děláš si srandu? Víš jak si mě vyděsil? Myslela jsem že se zabiješ!"
Zaječela Pepper.
"To nic Pepper, neboj se."
Vyšel jsem z vody a šel jsem za ní.
"Tony na tebe čeká."
Usušili jsme se a šli zpátky.
Pan Stark tam na nás čekal.
Přišel jsem k němu a obejmul mě. Ještě mi rozcuchal mokré vlasy.
Už mě jen objímal.

• 837 slov •
V této realitě neuběhlo pět let, ale půl roku.
A myslíte si že by si Peter se Shuri rozuměl?
Pa pa