maybe. // kanadská U20

5

Po zápase, kteří Češi prohráli jsme odjely na hotel.

Měly jsme hodinku na to se upravit a jet na smluvené místo.

Pípla mi zpráva od Joela a dalších Kanďanů na tinderu.

Joel: Podnikneme zítra něco?

Eli: Pokud budeš chtít?

Tak, jednoho jsem se zbavila.

Haytoo: Čauko, nechceš někam zajít?

Když jsem si prohlídla jeho fotky, zjistila jsem, že je to kapitán Kanady.

Hm. Tomu říkám úlovek.

Ale není to můj typ.

Bohužel.

Eli: Ahoj, hele, dneska ne, jsem unavená, ale možná někdy jindy?

No. Snad to odpalování pochopí.

Conn: Tak jsem slyšel, že jdeme dneska spolu do baru.

Eli: Už tomu tak bude.

Conn: Tak třeba si konečně popovídáme.

Eli: Jo, snad jo.

No, brzy jsme utíkaly na tramvaj a vstoupily jsme na zastávce kousek od baru.

U něj už čekali kluci.

Vzorně upravení s širokým úsměvem.

"Um, tohle je můj kámoš Connor," zamumal Liam.

"Tohle je," začala Lenny.

"Eliška, já vím," zamumal Connor a usmál se, "konečně jsem rád, že tě můžu poznat," dořekl a objal mě.

"Jo, já tebe taky," pousmála jsem se do země.

Po chvíli jsme u stolu v rohu seděli sami.

Byl tam poněkud klid.

V rámci možností.

xxx

Díky za přečtení, zítra se (nejspíš) těšte na prolog k novému příběhu, pokud vymyslím název..