Warriors: Snowdrift's vengeance ✓

Kapitola 8

Snowpaw běžela lesem bok po boku Olivetree, srst jí vála ve slabém a chladném nočním větru.
   Pod tlapka mi jí křupaly větvičky a ona nemohla přestat myslet na to, co nedávno slyšela.
   Nabrala větší rychlost, větve stromů jí švihaly do obličeje a vítr jí šumněl v uších.
   Rychle prolezla za Olivetree cesmínovým keřem do tábora.
   Zastavila se a rozhlédla se po kočkách, některé spaly a další zase trénovaly na bitvu.
   Olivetree rychle vyskočila na Vysokou skálu a shlédla dolů na kočky.
   ,,Bitva s WoodClanem vypukla! Schromažděte se u vchodu do tábora, za chvíli vyrážíme!"
   Kočky rázem uposlechly a začaly se zvedat nebo přestávaly trénovat.
   Všichni, kteří se měli zúčastnit bitvy, se začaly svhromažďovat u cesmínového keře a vytvořili tak řadu.
   Snowpaw k ním rychle doběhla a zařadila se hnedka za Olivetree.
   ,,Vyrážíme!" zavelela Olivetree a všichni se rozeběhli do lesa tak, aby pořád tvořili ten stejný zástup.
   Běžely a vítr, který začal opět nabírat na síle, až už byl skoro stejně silný jako, když bitva začala, jim fučel do obličeje.
   Snowpaw skoro nic neviděla a měla i pocit, že jí snad ten vítr i stlačuje zpět do tábora. Zrychlila.
   Zarývala tlapky do země, aby jí vítr úplně neodfoukl a měla přihmouřené oči, kvůli písku a prachu, který jí vál přímo do obličeje.
   V dálce už byla slyšet zuřící bitva, že když Snowpaw napnula uši, rozeznával i jednotlivé výkřiky válečníků.
   Běžely čím dál tím rychleji, až se Snowpaw bála, že nebude mít sílu na bojování.
   Konečně se před nimi objevili velké Čtyři stromy, a tak i zuřivá bitva na jejich hranici.
   Olivetree dala pokyn ocasem a všechny kočky se rychle rozběhly vpřed.
   Snowpaw rychle vyběhla a vrhla se na nejbližšího válečníka. Jeho srst byla zrzavá jako oheň a přes záda měl krvavý šrám.
   Když si všiml Snowpaw, zařval a jeho boky se hýbaly při každém hlubokém a vyčerpaném nádechu.
   Z jeho tlamy kapaly sliny a jeho oči zářily čirou nenávistí, až se Snowpaw začala klepat hrůzou kolena.
   Ten kocour vyskočila a zasekl jí své drápy do kůže. Silně jí kousl do krku až Snowpaw ucítila pach krve.
   Najednou v ní narostl vztek. Rychlostí se švihla tlapou a dala mu tak facku, drápy zuřivě zasekla do jeho kůže, až kocour zavřesmštěl.
   Využila toho, že kocour povolil a rychle se vymrštila do vzduchu, pak zarazila drápy do jeho zad.
   Všude okolo ní cákala krev a kocour vřeštěl strachy a bolestí. Najednou se ale bojujícími kočkami ozval hlas. Byl to hlas Gingeratara.
   ,,Vzdáváme se!" zavolal a jeho klan se rozutekl za ním.
   Snowpaw neuniklo, jak se dotkl Hollystar čumáčkem čumáčku na rozloučenou.
   Proč ale vyhlásil bitvu? Když jí má tak rád? přemýšlela, ale pořád nic nechápala.
   Rozhlédla se po mistrů, kde se nedávno strhl boj. Všude byly jen chomáčky srsti a krev a krev a krev....
   Všimla si, že je také celá od krve. Rychle se otřepala, ale krev nijak neodstranila. Tak se rozběhla zpět za ostatními kočkami.
   Najednou se ale zarazila. Dvě kočky z jejího klanu nesly malý, bezmocný a nehybný chomáček modré srsti. Byl to Skypaw.