True love [CZFFHS]

7. kapitola

„To nebylo špatný," pronesl Shawn po nějaké době. Se smíchem jsem ho bouchla do hrudi. „Vypadá to, že ani jeden z nás není začátečník."

Zvedla jsem se na loktech a podíval jsem se na Shawna. „Teď se o tom nechci bavit."

„Proč ne? Bylo to fajn," zasmál se a stáhl mě pod sebe. Omotala jsem mu ruce kolem krku. „Mám tě rád."

„Já sebe taky," zamumlala jsem mu do rtů. Shawn se ode mě uraženě odtáhl a posadil se na kraj postele. Položila jsem mu ruku na záda, on se ale odtáhl a hrál si na uraženého. Zezadu jsem ho objala kolem krku a položila jsem si hlavu na jeho rameno. Otočil ke mně hlavu a s malým úsměvem mě políbil.

„Možná mám ráda i tebe," broukla jsem s úsměvem. Shawn se rozesmál. Měl nádherný smích, stejně jako hlas. Klidně bych ho mohla poslouchat celé dny.

„Nemáš hlad?" zeptal se starostlivě. Jemně jsem přikývla a odtáhla jsem se od něj. Shawn se zvedl z postele a oblékl si tepláky. „Obleč se."

Usmála jsem se na něj, když mi hodil svoje tričko. Oblékla jsem si ho na sebe a sešla jsem po schodech do kuchyně. Shawn tam zrovna dělal palačinky. Posadila jsem se za stůl a pozorovala jsem ho.

„Do prdele," zašeptal a rychle si strčil ruku pod vodu. Asi se spálil. Rychle jsem se zvedla ze svého místa a vypla jsem sporák, aby se nic nestalo.

„Jsi v pořádku?" zeptala jsem se ho.

„Nic se nestalo, jenom mi trochu oleje prsklo na ruku. Běž si lehnout, musíš být unavená," zamumlal a sebevědomě se usmál. Volnou rukou mě k sobě přitáhl a políbil mě na čelo. „Odpočiň si."

„Chci ti pomoct," řekla jsem tiše. Jednu ruku jsem mu položila na hruď. Povzdechl si a opřel si bradu o vršek mé hlavy.

„Zvládnu to, nemusíš se o mě bát. S tou rukou už nic není, jenom to trošku pálilo, nic se neděje," ujistil mě. S poraženým výdechem jsem se od něj odtáhla.

„Ale zavoláš mě, když budou nějaké problémy?" zeptala jsem se ho. Shawn přikývl a jemně mě políbil.

„Slibuju." Vydala jsem se nahoru do jeho pokoje, kde jsem si lehla do postele a skontrovala jsem si telefon.

„Emily!" ozval se zespoda křik o pomoc. Vystřelila jsem z postele a rychle jsem seběhla schody.

„Co se děje?"

***

Konec včerejší kapitoly byl možná trošku šok, ale takhle to prostě vyšlo...