True love [CZFFHS]

18. kapitola

„Jak to mohl udělat?" brečela jsem Harrymu do trička. „Já myslela, že mě miloval."

„Nebreč," zašeptal Harry a pevněji mě obejmul.

„Promiň, asi jsem si pokazila plány, co?" řekla jsem, když jsem se aspoň trochu uklidnila.

„Žádné plány jsem neměl, a kdyby jo, tak je klidně zruším. Nenechám tě přece brečet kvůli tomu kreténovi," poslední slova Harry nepříjemně zavrčel. Se Shawnem se zřejmě neměli moc v lásce.

„Harry? Můžu se tě na něco zeptat? Asi se ti to ale nebude líbit," zašeptala jsem.

„Proč by se mi to nemělo líbit?" zasmál se tiše a přitáhl si mě k sobě do objetí. „Klidně se ptej na cokoliv."

„Nebudeš po mně křičet? Nebo nebudeš naštvaný?" Chtěla jsem se ujistit, že se opravdu můžu zeptat. Asi bych nezvládla, kdyby po mě začal křičet.

„Neboj se, slibuju, že po tobě nebudu křičet, ale nemůžu slíbit, že ti naprosto klidně odpovím, promiň," broukl mi tiše do vlasů a pohladil mě po zádech.

„Co se stalo mezi tebou a Aaliyah?" vychrlila jsem rychle. Harry se ode mě trochu odtáhl a složil si obličej do rukou.

„Můžeš se prosím zeptat na něco jinýho?" zamumlal si Harry do rukou.

„Promiň, neměla jsem se ptát. Zapomeň na to. Já už asi půjdu domů, děkuju, žes mi pomohl." Zvedla jsem se z Harryho postele, kde jsme seděli a šla si pro svoje věci. Harry se rychle zvedl z postele a přitáhl si mě k sobě.

„Nechoď nikam, prosím," zašeptal.

„Stejně už je celkem pozdě."

„Prosím, zůstaň tady, Em," řekl tiše a podíval se mi do očí. Bez dechu jsem na něj koukala. „Můžeš tady přespat, já půjdu na gauč. Shawn se ti podle mě snažil dovolat a když zjistí, že jsi nebyla doma, naštve se."

„Na to nemá žádné právo, on podvedl mě. Už se o mě nemá, co zajímat." Harry si tiše povzdechl.

„Emily, prosím, zůstaň tady. Nechci, aby se ti něco stalo. Shawna znám docela dobře, věř mi."

„Dobře," řekla jsem nakonec, „ale já budu spát na gauči, ty spi u sebe v posteli."

„Tak to teda ne, tys měla dneska špatnej den, takže se potřebuješ pořádně vyspat," protestoval Harry rychle. „Já budu na gauči, kdybys něco potřebovala."

„Dobře, děkuju," šeptla jsem a vtiskla jsem mu pusu na tvář. On si mě k sobě přitáhl a pevně mě obejmul.

„Dobrou noc," zamumlal mi Harry do vlasů.

„Harry?" řekla jsem, když byl ve dveřích na cestě do obýváku. Podíval se na mě a jemně se usmál. „Děkuju za dnešek, fakt jsi mi pomohl."

„Nemáš zač, až budeš příště něco potřebovat, tak stačí jenom zavolat." S těmi slovy za sebou zavřel dveře do pokoje. Já jsem se rychle převlékla do jeho trička a tepláků, které mi vybral, a zalezla jsem do postele.

***

po faaaaaakt dlouhý době další kapitola, pardon za tu mezeru, ale nějak nebyla inspirace a tak, takže další kapitoly bohužel nevznikaly... snad se to teďka zase zlepší haha