True love [CZFFHS]

16. kapitola

Rande se Shawnem dopadlo naprosto skvěle. Potom jsme spolu šli k němu domů, kde asi víte, co se dělo... každopádně dnes je pondělí a já musím jít zase do školy. Těšila jsem se, až zase uvidím Shawna. Od našeho rande to bylo mezi námi naprosto dokonalé.

„Ahoj Em!" ozvalo se za mnou a během chvíle na mě viseli dva Harryho kamarádi. Myslím, že to byli Niall a Louis.

„Ahoj," pozdravila jsem se s úsměvem a rozhlédla jsem se kolem sebe, jestli neuvidím Shawna.

„Koho hledáš?" zeptal se Niall a taky se rozhlédl.

„Shawna, nikde ho nemůžu najít. Asi mu zavolám." Pokrčila jsem rameny a vytáhla mobil. Najednou jsem si všimla Niallův výraz:

„Děje se něco?" zasmála jsem se.

„Ne, nic se neděje," řekl rychle Louis a už táhl Nialla pryč.

„Em! Emily!" slyšela jsem, když se se chystala vytočit Shawna.

„Beth! Ahoj," pozdravila jsem jí a objala. S Bethany jsem se skamarádila hned druhý den školy. Měla jsem jí ráda, ale radši jsem měla Camillu. Řešila jsem s ní všechno. Vždycky po rande se Shawnem jsem jí volala, abych jí mohla všechno říct. Dneska jsem jí ale nemohla nikde najít.

„Neviděla jsi někde Cam? Nemůžu jí nikde najít a to jsme se dohodly, že se setkáme před školou."

„Neviděla, promiň," usmála jsem se na ní. Když jsem konečně Shawnovi zavolala, tak začalo zvonit, takže jsem to musela položit a pospíchala jsem do třídy, kam jsem díky bohu dorazila ještě před učitelkou.

„Emily?" zavolal někdo, když jsem šla domů. Proč na mě zrovna dneska všichni volají?

„Ano?" otočila jsem se a viděla za sebou stát Harryho.

„Líbila se ti ta kavárna?" zeptal se a nervózně se poškrábal na zátylku. Chvíli jsem přemýšlela, o čem to mluví, ale hned jsem si zase vzpomněla.

„Byla překrásná, ještě jednou děkuju." Zasmála jsem se, když jsem si vzpomněla, jak mi říkal, že mu nemám děkovat. „Jak jsi jí vlastně našel?"

„Patří mámě," pyšně se usmál, „Gemma, moje sestra, jí tam taky někdy pomáhá. Je dost možné, že jste jí tam potkali."

„Páni, to tam budu muset chodit častěji."

„Někdy se můžeš stavit," usmál se zářivě a podíval se na hodinky. „Je mi to líto, ale budu muset, tak se tady měj."

Rozloučila jsem se s ním a šla domů. Přede dveřmi stál Luke.

„Ahoj, co tady děláš?" zeptala jsem se ho, když jsem odemykala.

„Čekám na Sophie," odpověděl a překvapeně pootevřel pusu. Otočila jsem se, abych viděla co se děje. „Páni."

„To teda," zašeptala jsem, když jsem jí viděla. Vypadala fakt krásně, ne tak jako normálně, když byla zmalovaná a měla to nejkratší možné oblečení.

„Ahoj," zamumlala a usmála se na Luka.

***

U fotky si samozřejmě odmyslete sluchátka a mikrofon ;)