Ahoj!!
Dorazil jsem na večírek, přesněji řečeno ke Kuroovi domů. Nikdy jsem nevěděl, že má tak luxusní život. No ale vidět je po tak dlouhé době, bylo fajn. Tolik známých a hlavně zábavných tváří. Malý Hinata s Nishinoyou a Yakuem řešili, o kolik vyrostli. Skoro nikdo se nezměnil.
Bohužel tu byly i tváře, které bych nejradši neviděl jako Hanamaki a Matsukawa. Naopak oni mě nejspíš vidět chtěli, když za mnou přišli. Pozdravil jsem je a snažil se usmát, jenže mě přetvářky nikdy moc nešli, a tak to zase skončilo grimasou. ,,Neříkej, že jsi na nás pořád naštvaný. Už je to sedm let." šeptal Hanamaki. ,,Jo a sedm let, co jsem s Oikawou nemluvil, má sem dnes taky dorazit, tak se raději neukazujte v mé přítomnosti. Nechci, aby si myslel, že se zase o něco sázíme." řekl jsem a šel od nich dál.
Nechtěl jsem nic riskovat, byla to má poslední šance. Kuroo mi namíchal jeden drink, abych nebyl tak napjatý. Jen při loknutí jsem cítil, že je v tom dost alkoholu, aby mi to pomotalo hlavu. No jen jsem po troškách usrkával a snažil si to zředit. Najednou jsem uviděl Oikawu...opravdu přišel s Kageyamou...to mě trochu znepokojovalo. Kageyama šel k Tsukkimu a Hinatovi a Oikawa mezitím zdravil ostatní. Bylo příjemné vidět na jeho tváři úsměv. Avšak když mě spatřil šel ke mně. Nechtěl jsem, aby nás spolu někdo viděl, a tak jsem šel na terasu. Sedl jsem si k prázdnému stolu a čekal, až za mnou přijde. Posadil se naproti mě a usmál se.
,,Nakonec jsi přišel..."
,,Ty taky, jak vidím a opravdu s Kageyamou. Nikdy bych nečekal že dva válčící králové nakonec uzavřou mír."
,,Časy i nepřátelé se mění. Za to ty mi přijdeš pořád stejný. Stejně upjatý a neumíš se přetvařovat, jelikož z tvé tváře čtu, že jsi to nezmínil jen tak. Nejsme spolu, jsme jen přátelé, ale občas u mě přespává, když je v Tokyu."
Skoro jsem vyprskl pití, které jsem zrovna usrkával. ,,Na to jsem se vážně zeptat nechtěl."
,,V pořádku, aspoň už se nemusíš ptát. Když o tom tak přemýšlím, co ty a ten malý z kavárny?"
,,Jen kamarád. Nejsem dostatečně vysoký na to, abych ho zaujal."
,,Myslel jsem si, že není tvůj typ."
,,Počkat, jak víš, že se mi třeba nelíbí ženy?"
,,Ty se ti nelíbily nikdy, stejně jako já všechny odmítal. Nikdy mi nedají to, co skutečně chci, tys to o mně přeci taky věděl."
,,Spíš jsem jen tušil...nemohli bychom se bavit o něčem jiném..."
Pokračování příště...
ČTEŠ
Napravený [IwaOi]
Любовные романыZačalo to hloupou sázkou od spolužáků a skončilo soudním příkazem a ztrátou nejlepšího přítele... Když jsem nemohl napravit svůj život, zkoušel jsem pomoc s nápravou alespoň druhým. Ne vždy jsem uspěl. Jednoho jsem nestihl zachránit a skončilo to sm...