Lauren
Mám zasedání s ostatními muži z Jauregui company o naších akcii.
Podívala jsem se do velkého okna za mým otcem sedící přímo naproti mě. Při pohledu na další mrakodrap jsem se ponořila do hlubin mých myšlenek.
"Lauren" sykl na mě můj otec naštvaně. Když jsem se vrátila zpět do reality, všimla jsem si jak na mě ostatní muži zírají při čemž jsem ucítila jak se mi krev hrne do tváři.
"Slečno,
prišla za vámi návštěva a prý je to naléhavé" vstoupil do místnosti bez zaklepaní Austin. "Austine máme zasedání-" začal mu můj otec naštvaně odpovídat za mě.
"Stejně jsme u konce, zaveď ho do mé kanceláře zatím" usmála jsem se na zmateného Austina a naši schůzku ukončila.
"Kdo to je?" Mířila jsem po boku mé druhé ruky do kanceláře.
"Slečna Jauregui" vyslovil za což schytal můj nechápavý pohled jelikož máma za mnou do práce nechodí, ani za otcem. Jediná další 'slečna' v naší rodině je moje dávno odepsaná sestra Taylor.
"Lauren" zvedla se z křesla menší brunetka když si všimla mé přítomnosti. Srdce se mi rozbušilo nad myšlenkou že přede mnou stojí moje sestra díky které měla naše rodina problémy, až nakonec zmizela a 8 let ji nikdo neviděl ani o ní neslyšel.
"Co tu děláš?" Zeptala jsem až se mi tep vrátil zpět do normálu.
"Jsem zpátky sestřičko" usmála se a roztáhla paže jakoby čekala že se ji vrhnu okolo krku. "Nebo ti spíše došli peníze na drogy a automaty viď?" Odsekla jsem a posadila se do svého mohutného křesla za psacím stolem.
"To už je zamnou Lo-" přistoupila ke mě blíž a chtěla pokračovat ve svém projevu, ale přerušila jsem jí pouze zvednutím ruky.
"Už nejsi moje sestra Taylor, už jsme tě dávno odepsali po tom co si nám vzala všechny peníze z účtů na heroin!" Chtěla jsem znít rázně a vážně, ale v půlce mého křiku se mi zlomil hlas ze vzpomínek na léta kdy se moje sestra 'ztratila'.
"Dej mi ještě šanci Lo" zadívala se mi hluboko do oči aby mě uklidnila jako před pár lety když jsem byla rozrušená a chtělo se mi hystericky brečet.
