Xukun
„Sakra!" vyjeknu, když nás budí Jaemin a Tanghao. Zaspali jsme, na to, jak brzo jsme šli spát, tak jsme si samozřejmě nenastavili budíka. Hned uteču do své chatky a musím se rychle chystat. Hodím si rychlou sprchu, upravím si vlasy, vezmu si světle modré slušnější kraťasy a bílou košili, která má na sobě decentní ornamenty v modré barvě, v jaké mám kalhoty. Jaemin má to samé, ale v krémové barvě. Jo, vybrala nám to nevěsta a jo bylo jí úplně jedno, jestli se nám to líbí nebo ne.
Všechno bylo hektické, původně jsme měli na obřad jít s Tanghaem a Yixingem, ale Melissa začala hysterčit a my museli jít za ní, abychom jí nějak uklidnili, aby nebyla tak nervózní. Takže teprve chvíli, před začátkem obřadu, jsem se mohli k Yixingovi a Tanghaovi připojít.
„V pořádku?" usmál se na mě Yixing, zatímco jsem se mu zahákl do ruky, když mi nabídl rámě.
„Jo, nějak jsme ji uklidnili." Usměju se na něj. Chvíli si šeptem povídáme, než se rozezní hudba, která oznamuje příchod nevěsty. Všechno bylo nádherné a mělo to svoje kouzlo...i když jsme si ten obřad s Melissou několikrát procházeli, i tak oba s bráchou bulíme dojetím, když se od oltáře ozve 2x ano.
Po obřadu následuje oběd a pak různé hry a volná zábava, tak jak si to všechno Melissa přála.
Yixing mě drží za ruku, když spolu sedíme u stolu a já...se cítím příjemně. Věděl jsem, že mu nedokážu odolávat dlouho. Řekl jsem mu, ale ať není až moc sebejistý, že u mě nemá ještě stoprocentní šanci. Ale ne, je to blbost, sám vím, že u mě vyhrál na plné čáře, jen se to pořád snažím skrývat, i když mi to nejde.
Jakmile přijde řeč na to, jak to bude po tom, co odsud odletíme, tak se mi srdce sevřelo bolestí, když jsem přišel na to, jak moc daleko od sebe bydlíme. I když mě ujišťoval, že to není zase tak daleko a že když ho budu chtít vidět každý den, tak že ho uvidím, každý den, protože za mnou přijede kdykoliv budu chtít. I tak se bojím...co když ho to přestane bavit?
Dlouho jsem kvůli tomu byl smutný a přemýšlel jsem nad tím, ale pak jsem si uvědomil, že na to teď není čas, je svatba a my se musíme bavit. Yixing mě vezme za ruku a táhne mě na taneční parket, zasměju se a nechám se vést, obejmu ho na parketu kolem krku a začnu se s ním vlnit do jemných a romantických tónů pomalé písně. Vnímám jen to, jak krásně voní, to, jak mi jeho hlas šeptá krásná slůvka do ucha. To, jak se jen lehkým dotekem svými rty otřel o moje ucho a já cítil, jak jsem se celý otřásl pod tím dotekem. A najednou jsem doufal, že bude vše krásné až...se vrátíme zpátky domů.
