26.kapitola

1.2K 45 0
                                    

23.den

Ráno jsem si užívala skvělou masáž, kterou mi Kuba domluvil. Bylo to opravdu neskutečné, celé tělo se mi naprosto uvolnilo.

,,Tak jaké to bylo?" Usmál se Kuba, když jsem dorazila na pokoj.

,,Hele bombastický," usmála jsem se a dlouze ho políbila.

,,Jsem moc rád," zazubil se a povalil mě pod sebe na postel.

,,Pohroma už dorazila?" Zeptala jsem se ho.

,,Myslíš Andrého?" Zasmál se.

,,Bohužel," pokrčila jsem rameny.

,,Tak ano, zachvíli by měk dorazit a večer půjdete na večeři jen sami aby jste se sblížili," řekl. ,,Moje holka přece musí vycházet s mým nejlepší kamarádem," dodal nad čímž jsem jen protočila oči.

,,Jak myslíš, jestli ho nezabiju, bude to úspěch," zasmála jsem se.

,,Ty jsi pitomá," zamumlal a začal mě líbat.

Možná by to zašlo i dál, kdyby se neozvalo zabouchání na dveře.

,,Neotvírej," řekla jsem Kubovi.

,,Hele máme nějaký plán a chci ho dodržet," usmál se a šel otevřít.

,,Tak jsem tady, nebo jsem přišel nevhod?" Zeptal se André se smíchem.

,,No trochu," odpověděl Kuba. ,,Ale máme plán, který bych rád dodržel," usmál se a šel mě vytáhnout z postele.

xxx

Procházeli jsme se přírodou. André semnou projistotu nenavazoval konverzaci. Radši se bavil je s Kubou.

,,Vylezeme támhle na tu skálu," usmála jsem se a ukázala na horu.

,,Blázníš?" Zeptal se Kuba s divným výrazem na tváři.

,,Ne, musí tam odtud být nádherný výhled," řekla jsem s úsměvem, ale Kuba se pořád netvářil.

,,Víš já skály moc nemusím," zamumlal.

,,Hele Kubí, nahoře je zábradlí, tak z druhé strany musejí být schody," naznala jsem, ale Kuba jen zakroutil hlavou.

,,Já půjdu," ozval se konečně André.

,,Tak jo," usmála jsem se a než jsme vyrazili dala jsem Kubovi pusu.

xxx

,,Páni měla jsi pravdu, je odtud fakt dobrý výhled," řekl André, když jsme byli nahoře.

,,Věděla jsem to," řekla jsem s úsměvem.

Stoupla jsem si k zábradlí a zamávala dolů Kubovi. Ten mi zamával na zpět. Udělala jsem zeshora pár fotek a pak jsme šli pomalu dolů.

,,Víš měl bych se ti omluvit," zamumlal André, když jsme byli dole.

,,Za co přesně?" Zeptala jsem se ho, protože toho bylo moc.

,,Za tohle," naznal, chytil mě za ruku a dlouze mě políbil. Odstrčila jsem ho od sebe a dala mu facku.

,,André, vždy když to s tebou začne být super, posereš to," řekla jsem a nasupeně odešla pryč.

André mě jen v tichosti následoval a když jsme došli ke Kubovi, vše bylo stejné jako na začatku cesty.

Měsíc s hokejistouKde žijí příběhy. Začni objevovat