Měsíc s hokejistou

32.kapitola

28.den.

,,Kam jdeš?" Zeptal se mě táta, když jsem ho míjela ve dveřích.

,,Zažádat si o brigádu, potřebuji přijít na jiné myšlenky," zamumlala jsem a vydala se do Pražských ulic.

Po pár minutách jsem došla do mé oblíbené kavárny.

,,Ale né, kdo to k nám po tak dlouhé době zavítal," usmál se Martin, majitel kavárny. ,,Jak bylo v Americe?" Obešel pult a objal mě.

,,Docela dobrý, ale zlomila jsem srdce tomu hokejistovy," zamumlala jsem.

,,Tak to není žádná novinka, mě si ho zlomila několikrát," zazubil se.

,,Ale u tebe to bylo jiný Marťas, tebe jsem nemilovala," povzdychla jsem si a posadila se na stoličku.

,,Dáš si kafe? Nebo tak něco?" Usmál se.

,,Dala bych si kafe, ale abych řekla pravdu, nepřišla jsem na pokec. Přišla jsem se zeptat na práci," zamumlala jsem.

,,Né Angee Říhová si chce pracovat rukama?" Zeptal se udiveně.

,,Ano, za tu dobu v Americe se toho dost změnilo," usmála jsem se.

,,Tak to rád slyším, tak můžeš nastoupit zítra?" Zeptal se a položil přede mě moji oblíbenou kávu.

,,Klidně," pokrčila jsem rameny a upila ze své kávy.

xxx

Přišla jsem domu, dala jsem si rychlou sprchu a rozhodla si, že si vybalim, abych zjistila, jestli mi Kiba sbalil opravdi vše.

Věci už jsem měla rozházené po pokoji, ale to co jsem objevila na dně posledního kufru mě dostalo.

Byl to dres, který jsem od něj dostala na první zápas, aby všichni věděli, že jsem jeho.

Po tváři mi ukápla slza, kterou jsem rychle setřela. K dresu jsem si přivoněla. Voněl po Jakubovi. Jo bylo to jen v mé hlavě, protože ho na sobě neměl, ale i tak jsem jeho vůni cítila.

Dres jsem si na sebe oblékla a lehla si do postele. Vyfotila jsem se v něm a poslala fotku Jakubovi.

Poslal/a jste fotku..

Já: Děkuju ti, že jsi přibalil i toto, jsem ti vděčná :)

Kuba <3: Neznám totiž žádnou jinou holku, které by ten dres slušel více..

I přes to všechno byl milej a měl mě rád. S touto myšlenkou jsem usla.