Měsíc s hokejistou

23.kapitola

19.den

Ráno jsem se probudila brzy. Kuba vedle mně, jestě spokojeně spal a já se rozhodla pro ranní běh.

Převlékla jsem se do sportovního oblečení a vyběhla. Běhala jsem jen tak ulicema a pozorovala lidi. Všichni mi připadali bezstarostní.

Bohužel já těch starostí měla až až, protože Kubovo mamka mi dávala pořádně zabrat. Pořád jsem přemýšlela co se to vlastně stalo a proč jsem na ní neudělala takový dojem. Přeci jen nejsem špatna a ošklivá holka nebo snad jo?

Po necelé hodině jsem konečně doběhka domu, těšila jsem se na sprchu. Odemkla jsem dveře a chtěla jít do koupelny. Bohužel než jsem to stačila udělat zaujali mě hlasy v kuchyni.

,,Prostě se mi to nějak nezdá Kubo, nechce třeba jen tvé peníze?" Zeptala se ho máma.

,,Mami nech toho jo? Sama jsi slyšela co dělají její rodiče. Tak co ji pořád tak podezíráš," vyjel na ní Kuba.

,,Prostě se mi nelíbí Kubo," Zamumlala.

,,Ale mně se líbí mami," řekl Kuba, zvedl se od stolu a kroky se přibližovali ke mně.

Já se zatím odklidila ke vchodovým dveřím, aby si Kuba myslel, že jsem teprve teď přišla.

,,Byla jsi běhat?" Usmál se, když mě uviděl.

,,Jo, teď si jdu dát sprchu a pak si skočím na snídani," usmála jsem se a líbla ho na tvář.

,,Proč mluvíš v jednotném čísle?" Zasmál se.

,,Protože ty jsi hodinu neběhal Kubí, jedinej kdo tu potřebuje sprchu jsem já," řekla jsem.

,,Ale do toho koutu se vejdeme oba," zamumlal a za ruku mě táhk do patra.

xxx

Večer jsem seděla na gauči a četla knihu. Kuba vzal rodiče na večeři a i když chtěl abych šla taky, tak já odmítla. Nepotřebovala jsem další posměch od jeho matky.

Lehce před půlnocí bouchli vchodové dveře a já se připravila na nejhorší.

V obýváku se, ale objevil Kuba sám, s úsměvem od ucha k uchu a puget růží v ruce.

,,Hrozně moc bych se chtěl omluvit za svojí mamku, někdy to opravdu dost přehání a jak už jsem řekl, nechci jinou, teď chci tebe," usmál se a podal mi tu kytici.

,,Kde vůbec máš rodiče?" Zeptala jsem se a rozhlédla se.

,,Domluvil jsem se s tátou, kterému se mimochodem moc líbíš, že dnes zůstanou v hotelu a on mámě promluví do duše. Nemůže se takhle chovat ke každé mé holce," usmál se a dlouze mě políbil.

,,Děkuji moc Kubí," usmála jsem se.

,,A teď pojď, dáme si výřivku a pak půjdeme spát," zamumlal a za ruku mě táhl na terasu.