Pocity

748 82 55
                                    

Dny v soutěži ubývaly a počet soutěžících se také snižoval. Z dvaceti jich bylo pouze čtrnáct. Ale i tak jich bylo na Sebastiana moc. Druhý týden se blížil ke konci. Jako každé ráno se všichni sešli na snídani.

,,On je tak neskutečně úžasný a dokonalý! Úplně si ho dovedu představit vedle sebe."

Ciel se znechuceně zašklebil. Hannah vyprávěla svým rivalkám o včerejším rande s princem. Otočil se zpátky ke svému talíři a rýpal se vidličkou v míchaných vejcích.

,,A taky v posteli, viď Hannah?" zasmála se brýlatá holka vedle Hannah. Obě se v tu chvíli rozesmály.

Ciel sevřel vidličku až mu zbělely klouby. Zatnul zuby, aby něco nevyštěkl. Překvapeně vzhlédl, když mu někdo položil ruku na tu jeho.

,,Uklidni se. Vždyť se jenom chlubí. Jsem si jistá, že princ má na víc než na tohle." Doll kývla k Hannah a znechuceně se zašklebila. Ciel se uklidnil a kývl.

Ciel se vrátil k jídlu, na které už ale vůbec chuť neměl. Trochu ho mrzelo, že Sebastian měl na výběr s kým půjde na schůzku a jeho v tomhle směru míjel. Jeho myšlenky ho děsily. Začínalo se to nebezpečně podobat žárlivosti. To Ciel nechtěl. Neměl přece důvod žárlit. Byl tady stále jen čistě proto, že si to přál Sebastian. Byl tady jen jako společnost. Nic víc. Nesměl dovolit, aby ho ovládly pocity. Sebastian byl muž. On byl muž. To je prostě špatné. On chce manželku. Ne mě. A já nechci jeho!

Ciel čekal na chodbě na Doll. Ta se po chvíli objevila a za běhu z pokoje si zavazovala šňůru na zádech. Ciel se zasmál. Byl rád, že není jediný marný na oblékání šatů. Ale už mu to šlo. Musel se pochválit.

,,Tohle mě jednou zabije," zašklebila se Doll.

,,To mě taky," zamumlal otráveně Ciel.

Šli spolu na hodinu etikety. Povídali si, ale ten klid jim nevydržel dlouho. Doll omylem zavadila rukou o sukni dívky, co šla naproti. Ta se hned otočila a stáhla si sukni šatů k sobě. Opovrživě se podívala na Doll.

,,Dávejte pozor. Ty šaty byly opravdu drahé," pronesla povrchně Hannah.

,,Tys narazila do mě!" ohradila se Doll a chtěla jí zahrozit pěstí, ale druhá dívka, která se k Hannah přidala ji spražila pohledem a Doll raději ustoupila.

,,Nedovoluj si, holka," zavrčela Mally a postavila se vedle Hannah. Obě si sebevědomě stouply a zkřížily ruce na hrudi.

,,Nebo co?" prskl Ciel, aby své kamarádce pomohl. Hlavně tu holku úplně nenáviděl a mohl si na ní vybít zlost.

,,Nejsi drzá, Celine?" uchechtla se Mally a rýpla do Ciela prstem s umělým nehtem. Ciel se zamračil.

,,Nesahej na mě," zavrčel Ciel. Sám byl překvapený, jak dokonale uměl hrát holku v ráži. Připadal si jako puberťačka, bojující o místo královny školy.

,,Co mi udeláš, hm? Takové dvě chudinky jako vy, by tady vůbec neměly být. Akorát tady oxidujete ovzduší. Vždyť se na sebe podívejte," zasmála se podle Mally a Hannah se k ní přidala.

,,Vy děv-"

,,Celine, kašli na ně. Pojď, přijdeme pozdě," řekla otráveně Doll a zatáhla Ciela za ruku. Ciel se chvíli bránil a chtěl se dál hádat, ale nakonec povolil.

Not A Princess?✔ [SebaCiel; CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat