Vezmi si mě!

550 47 58
                                    


Nastaly letní prázdniny. Všechno šlo až nějak podezřele dobře. Ciel úspěšně prošel do čtvrtého ročníku a pomalu si vybíral univerzitu. Vypadalo to, že už bude všechno lepší.

Byl už celý natěšený na víkend. Měl za ním přijet Sebastian a měli spolu strávit hezký víkend. Neviděli se moc často. Sebastian měl teď hodně královských povinností a rozhodl se k tomu postavit zodpovědně. I když ho to otravovalo. Ale o to ty chvíle stravené spolu byly lepší.

Ozval se zvonek u dveří. Ciel vyskočil z postele a běžel otevřít. Málem si rozbil držku, jak zakopl na schodech. Rodiče nad ním protočili očima. Už se nemohl dočkat, až mu skočí kolem krku. Otevřel dveře a připravoval se na něho skočit.

,,Seba-"

,,Cieli?" řekl mírně vyděšeně Alois. Pak se zašklebil a začal se smát. Ciel se zarazil a zůstal téměř ve vzduchu. Když mu došlo, že málem objal špatnou osobu, zrudl a rychle zacouval zpátky.

,,Aloisi, co tu děláš? Nečekal jsem tě tu," řekl klidně Ciel.

,,Všiml jsem si, že čekáš někoho jiného," zavrněl blonďák. Ciel protočil očima.

,,Sklapni a řekni, proč jsi přišel," pobídl ho. Blonďákovi zajiskřilo v očích a vypadal jako malé dítě.

,,Do města přijela pouť a jsem se přišel zeptat, jestli půjdeš taky. Soma to navrhl. Půjde i s Agnim," řekl nadšeně. Ciel se zamyslel. Rád by šel, ale nevěděl, jaký na to bude mít názor Sebastian.

,,Já bych šel rád. Vzal bych i Sebastiana, když bude souhlasit," ujistil ho.

,,Tak jo. Pokud se neozveš, budu tě otravovat. Zatím," výskl Alois a odběhl. Ciel protočil očima.

Zavřel dveře a otočil se na odchod. Když v tom se ozval zvonek znovu. Ciel otráveně zaúpěl a vrátil se ke dveřím.

,,Co ještě chceš, blbče," zavrčel dřív než vůbec koukl, o koho jde.

,,Jak milé, miláčku," pronesl pobaveně Sebastian. Ciel po druhé zůstal zaraženě stát.

,,Je-hehe, ahoj, zlato," pípl potupně Ciel.

,,Pojď ke mně," řekl Sebastian a roztáhl paže. Ciel se pousmál a objal ho. Pak se postavil na špičky a věnovali si polibek.

Cielovi rodiče vesele přivítali Sebastiana a hned ho zatáhli do kuchyně, aby ho mohli vyzpovídat jak se má. On jim zdvořile odpovídal.

Ciel se jal připravit kávu a sobě čaj. Musel se smát. Takhle to bylo téměř po každé. Jeho rodiče Sebastiana zbožňovali a on za to nemohl být šťastnější. I když někdy měl pocit, že Sebastian je jejich syn a on jen návštěva.

* * *

,,Cieli, koupíš mi tu cukrovou vatu!?" Lizzy tahala bráchu za rukáv a ukazovala na stánek s cukrovinkou.

,,Nejsi na to už velká?" rýpl do ní Ciel. Blondýnka si odfrkla.

,,Jsme na pouti. Mám právo chovat se jako dítě," ohradila se. Ciel ji štípl do tváře. Lizzy se zašklebila.

,,Jasně. Běž," dál jí peníze a usmál se.

Když se se Sebastianem bavil o tom, že by spolu šli sestra je slyšela a chtěla jít taky. Ciel sice chvíli protestoval, že si chce den užít s přáteli, ale Sebastian ho nakonec přemluvil, a tak ji vzali s sebou. Chtěli vzít i Sie, ale ta raději zůstala doma u počítače.

Alois Ciela tahal po těch šílených atrakcích. On měl původně v plánu jen autíčka a řetízkový kolotoč a možná ruské kolo. Ale díky tomu šílenci a ještě šílenějšímu příteli byl donucen jít na booster a lavici, ze které měl pocit, že vypadne. Sebastian měl nějak moc hravou náladu.

Not A Princess?✔ [SebaCiel; CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat