Not A Princess?✔ [SebaCiel; CZ]

Odhalení

Ciel se přetočil v posteli. Do zavřených očí ho udeřilo světlo. Pootevřel oko a zamručel. Paprsky slunce prosvitaly přes obrovské okno. Až po chvíli mu docvaklo, kde že to vůbec je. Posadil se a protáhl. Ale že by byl nějak úžasně vyspaný by se říct nedalo. Postel byla tak moc pohodlná, až byla nepohodlná. Nad toaletním stolkem visel rozvrh. Všichni ho tam měli.

Ciel vstal a šel se podívat. Pohled do zrcadla raději vynechal. Snídaně. Potom hodina etikety, pak volno. A pak... seznámení s princem. Ciel si povzdechl. Jestli doteď neodjel, tak u rozhovoru ho jistě vyhodí. Ale necítil se přímo trapně, když si vzpomněl na včerejšek. ,,Mohl si za to sám."

Ale ještě horší věc než rozhovor s princem byla ve skříni. Musel chodit jako holka. Otevřel skříň a znechuceně se rozhlédl po šatech. Byly tu snad všechny barvy. Ale zvolil modré. Do růžových odmítal vlézt. Oblékl se. Úspěšně se mu to podařilo. Nasadil si paruku a udělal si dva copy. Své fialové oko překryl vlasy. Mohl se ukázat venku.

Když přišel do jídelny, většina holek už tam byla. Ale jídlo nikde. Cielovi kručelo v břiše. Pohled na prázdný stůl byl politováníhodný. Ubohé jídlo. Stejně za chvíli skončí v mojem žaludku.

Posadil se vedle menší dívky. Měla hnědé krátké vlasy a pronikavě modré oči. Ciel přemýšlel, jestli se seznámit. Ale nakonec se rozhodl, že snad raději ne. Ty holky byly neuvěřitelně protivné.

,,Dobré ráno, dámy," ozvala se jejich učitelka etikety. Všichni se postavili.

,,Dobré ráno, paní Midfordová," pozdravili hromadně. Žena jim povolila si sednout. ,,Dámy, poslouchejte. Dnes vás čeká první seznámení s princem. Proto si dnes probereme pár pravidel etikety. Musíte se ukázat."

,,A bude to v televizi?" zeptala se jedna z dívek. Byla vysoká s dlouhými fialovými vlasy a její šaty skrývaly jen co bylo třeba. Ciel se znechuceně zašklebil.

,,Jistě, že bude, Hannah. Celá země čeká na první vysílání," odpověděla žena. Tleskla. ,,Tak teď se ale všechny pořádně nasnídáte. Čekají vás náročné dny." Midfordová se otočila a opustila jídelnu.

Sluhové začali na stůl nosit jídlo a pití. Ciel se musel opravdu nutit po jídle nechňapnout už při pokládání na stůl. Ale zvládl to. Jen co všichni odešli, tak se holky pustily do jídla. Ciel tedy s nimi. Mohly si hrát na paničky jak chtěly, ale jídlo chtěly všechny. Možná až na pár výjimek.

Když už v sobě měl třetí lívanec, tak se koukl po ostatních. Nebyl jediný, co se tak cpal. Byla tu však osoba, která ho upoutala. Měla dlouhé červené vlasy, červené brýle, červené šaty a vlastně všechno, co na sobě měla bylo červené. Ciel zamrkal. Pohledem sklouz do výstřihu. Ou, Cieli, kam to zas čumíš. Ale moc dlouho na přemýšlení neměl, protože čas na snídani skončil.

Vrátil se do pokoje a zkontroloval se. Paruka seděla a nikdo nemohl nic prokouknout. Sedl si na postel.

,,Vypadalo to jako ženská, ale chyběly tomu... jistě části. Že by to byl stejný případ jako já? Ale rozhodně vypadal, že mu to vůbec nevadilo. Transka!" Bylo normální, že si o samotě povídal pro sebe. Opravdu ho ale zajímalo, jestli to kluk byl. Mohl by se tu aspoň s někým bavit. ,,Stejně zítra nejspíš pojedu domů."

Lehl si a dal si ruce za hlavu. Dnes měl proběhnout první rozhovor, na jehož základě se rozhodne o prvních vyloučených. Ciel, podle jeho názoru neměl po včerejšku šanci.

,,Debile!"

Musel se ale zasmát.

* * *