Thank You! || JBFF

Part 4

* Zbývá 10 dní *

,,Tak, tedy slečno Person, je čas na procházku!" usmála se na mě sestřička.

,,Díky bohu!" převrátila jsem očima, ale nakonec jsem se stejně usmála, protože mé nohy už potřebovaly se protáhnout.

Sestřička mi pomohla vstát a já i s kapačkou  prošla ze dveří ven. Sice se jen projdu po chodbě tam a zpět, ale lepší než nic...

#################

Momentálně ležím ve 'svém' pokoji a odposlouchávám, jak tikají hodiny.

Takhle se vážně ale užírám k smrti....

Povzdychla jsem si nudou....jako pokaždé, když někdo příjde, zaklepe na dveře a pak vstoupí...přesně tohle udělal i člověk teď.

,,Dále!" zakřičela jsem a ten dotyčný vstoupil dovnitř.

,,Ahooj!" řekla jsem nadšeně svému bráškovi. ,,Ahoj!" usmál se a jemně mne objal. ,,Na!" podal mi čokoládu. ,,Mmm, děkuji!" to bude mlsání...

,,Tak co? Jak se ti daří?" zasmál se. ,,Ale jo, jako vždy...nudně..." nezapoměla jsem pokroutit očima. Můj zdravý bratr se jen zahihňal.

,,Tak to je dobře.." jemu nikdy humor nedošel, pořád si ze všeho dělal srandu, jen aby mi vytvořil úsměv na tváři. Jo, je to dobrej brácha. Z celé rodiny ho mám nejraději.

,,Váš oběd slečno Person.." přišla sestřička, kterou jsem tu ještě neviděla....ale jak ví mé jméno?

Položila mi jídlo na mé nohy a já se snažila posadit. Ona mi jen načechrala polštář. Když jsem se podívala na bráchu, ten svůj pohled měl jen na ni. Pokroutila jsem očima nad jeho inteligencí. On vždy byl takový děvkař...!

Nenápadněj jsem se podívala i na sestřičku, ta ale byla červená jak rajče. O můj bože! Co je to s nima?!!!

Naštěstí sestřička odešla a nezapoměla ještě předtím na mého bráchu mrknout. Rukama jsem si zakryla obličej, hlavně oči, abych se na to nemusela dívat.

,,Hah, co je?" zasmál se můj nadrženéj bráška. ,,Na tohle už nemám sílu! Ale jsem ráda, že si tady alespoň někdo užívá!" zasmála jsem se a ruky sundala z mé tváře. ,,Ty jsi blbá" porkoutila očima.

,,Tak co? Chceš ji dohodit?" mrkla jsem na něho. ,,To by jsi udělala? Teda...ehm, ne díky..." pípl.

,,Hele, maš tu wifinu?" zeptal se mě, aby změnil téma. Jo, tohle k němu patří. ,,Jo!" pokroutila očima, natáhla se pro mobil a nadiktovala mu heslo. ,,Dík!" ,,Hmm!"

Takže on místo, aby přišel za svou sestřičkou, bude čumět do mobilu? What? Hezká návštěva...to rovnou mohl zůstat doma.

Najednou jakoby stuhl, byl zaražený a nedýchal. Nechápavě jsem se na něj podívala, i když on byl zaseknutý pohledem do mobilu...

,,Charlie? Co se děje?" byla jsem vystrašená a jak to tak byla STRES mi nepomáhá. ,,Nestraš mě, víš, že mi to škodí!" zhoršilo se mi dýchání a přístroj, kvůli kterému nemohu večer spát, ukazoval, že můj tep se zvětšoval.

,,Co-že? Ale nic, vše je v pořádku! Nic se neděje! Jen už-už musím jít, tak čau ségra!" postavil se, dal mi pusu na čelo a odešel beze slova.

,,Co to jako mělo znamenat? Něco se stalo a já tomu příjdu na kloub!"

Tak, je tu další díl, zdá se mi takový......suchý, o ničem.....ale co se stalo, že musel Charlie tak rychle zmyzet? Neprozradím! :)

»»» prosím o názory! Děkuju! :) «««

Nat. :3