Thank You! || JBFF

Part 10

Nasadila jsem si kapuci a společně s Justinem jsme vyšli z hotelu ruku v ruce. Jako první po dlouhé době uvidím nebe, ucítím tu svěžest podzimního vánku a teplo svítícího nebe nademnou.

Jsem tak natěšená a i trošku ve mě poletovaly motýlci. Ruku, kterou jsem měla propleteou s Justinem, jsem ještě více stiskla. S nasazenou kapusí a rukou zapletenou s Justinem Bieberem jsem vyšla ven.

První mne oslnilo sluníčko, jeho paprsky spadaly na mou holou pokožku a i přes to, že byl podzimní čas, venku mohlo být okolo 27°C.

Nadechla jsem se čersvého vánku.....sice čerství moc není, není to jako ne vesnici, ale pro mne je teď Kalifornský vzduch čerství než ten nemocniční.

Byla jsem ráda, že jsem venku, až do chvíle......

* Z pohledu Justina *

Pozoroval jsem Natalinin výraz, když jsme vyšli z nemocnice a byla šťastná, když se ale objevili Paparazzi, byla zmatená.

,,Justine Bieber.....je tohle vaše nová přítelkyně?"

,,Jak se jmenuje? Kolik je jí let!"

,,Je pravda, že jí nebylo ani 15?"

,,Proč byla v nemocnici?"

,,Řekněte nám, jak se cítíte po rozchodu se Selenou!"

,,Vrátí se někdy Jelena zpět?"

Lezlo mi to už na mozek, nesnáším bulvár, vše zveličují. Co napíšou či o mě řeknou není pravda.....nesnáším to, a to se v tom už vyžívám několik let.

,,Nechte nás projít" vykřikl jsem a za sebou jsem cítil něčí tlak. Otočil jsem se a Natali se schovávala za mne, ať neuvidí její tvář!

Chytrá! - pomyslel jsem si, udělala to správně, protože jsem nechtěl, aby byla hned její tvář, jak vylezeme z nemocnice, v televizi či v novinách. Uvažuje logicky a to se mi na ni líbí.

,,Kde je ochranka?" zakřičela na mě přes ten dav lidí, kteří si fotili každičký náš krok, napepených na nás.

,,Nevím, už tu měli být!" zakřičel jsem na zpět. Natali se více natiskla na mě, já jsem si dal před obličej ruku a procpal se fotografy až ke konci chodníku, kde už čekalo auto......mé auto.

Rychle jsme do něho nasedli a zabouchli dveře. Oba dva jsme se s výdechem opřeli o sedačku.

,,To bylo ...... Hrůza!" pokroutila vedle mě Natali. Zasmál jsem se. ,,A to já prožívám skoro celý život, každičký den!"

,,Oh" vydralo se ji z úst. ,,Kam to vlastně jedeme?" zeptala se mě zrovna, když si dávala pas. Jen jsem se zasmál a pokroutil hlavou.

,,To je tajný!" dal jsem jsem si ukazováček a rty a zasmál se. ,,Jen pro informaci, nemám nějakou dobu ráda překvapení, když mi to může přivolat infarkt......, doufám, že tě doktoři informovali.." zašeptala.

,,Zlato, neměj strach, u mě si vždycky v bezpečí!" zašeptal jsem ji do ucha, přehodil si kolem její zadní části krku ruku a uvolněně si sedl.

Za to Natali byla tak trochu......v tranzu. Podívala se na mě a letmo se usmála. Trochu se uvolnila, ale pořád to nebylo ono.

Po půl hodině cesty Natt usnula na mém rameni. Slyšel jsem slabé odfukování, které pro mě bylo uklidňující taky.

Nevím čím to bylo, ale cítil jsem se po dlouhé době zase ........Plný, spokojený a šťastný....

Takhle jsem se naposledy cítil se Selenou a to jsem do ní byl poprvé zamilovaný

Vím jenom jedno......

......Že k Natali začínám mít city...a to pro mě není dobré!

Po dlouhé době další část.....doufám, že se vám to líbí, a pokud ano.....zanechte zde prosím komentář nebo VOTE. Komentáře si ráda přečtu. ☺

Omlouvám se za chyby i za tak hroznou část, ale můj mozek je jak vygumovaný a fantazie odchází, ale doufám, že zase přileze a taky se mi to už znova nechtělo psát, když se mi to celé smazalo -_- - ale dokopala jsem se k tomu a je to.....no hrůza :D :) -Nat.