Thank You! || JBFF

Part 5

* Zbývá 9 dní *

Celou noc jsem nespala, protože se mi promítalo pořád v hlavě -  jako film - bratrův pohled. Nechápala jsem, co se děje a celou tu dobu jsem o tom přemýšlela, ale nic mne nenapadalo.

Usla jsem konečně kolem 7 hodiny ráno, dokud nepřišla mamka. Byla jsem nabručená z toho, že jsem spala jen 1 hodinu.

Když jsem ale mamka řekla o Charliem, byla nervóznější a když mluvila koktala. Nechápu co se tu děje, ale Okay!

,,Mami? Pozoruju tě už asi 15 minut, a něco předemnou tajíš, co to je?" ruce jsem založila na prsou a pozdvyhla obočí.

,,Co by se mělo dít? N-nic se neděje, vše je tak, jak má být!" falešně se usmála. Povzdychla jsem si a jen přikývla, že tomu věřím. Což pravda nebyla...nevěřila jsem, že je vše v pořádku!

,,Mami, víš, že se nemám stresovat, ale právě to teď dělám, a není to teď nic příjemného..." zamračila jsem se na ni.

,,Dobře, řeknu ti to, ale až později, ju?" tentokrát upřímě se usmála. Přikývla jsem na oplátku a zívla.

,,Chce se ti spát, broučku?" zeptala se máma. ,,Ne, už ne...jen, -- jen se nudím..."

Natáhla jsem se (znova) pro mobil. Už jsem vám říkala, že jsem závislá na internetu? Bez facebooku, instagramu, twitteru či shots nedám ani ránu!

Odemkla jsem mobil a jako první jsem se vydala na twitter. Rolovala jsem a rolovala a četla nové tweety.

,, N-no, tak já už půjdu....um, stavím se ještě za tátou!" začala být nervózní. Nevím proč. ,,Jj, jasně!" pro jednou jsem to nechala tak.

Najednou jsem ale narazila od Justina na jeho tweet:

'I'll visit a beautiful girl! she's amazing she's strong! I can't wait!'

Nejprve mě to zaskočilo, ale pak jsem se uklidnila, i když se svědomím, že nějaká belieberka bude mít to štěstí se s Jussem setkat. Povzdychla jsem si a mobil jsem vypla.

Najednou se mi chtělo hodně spát. Usla jsem ani nevím jak...

___________________________

,,Shawty..." ten dokonalý hlas bych poznala kdekkoliv. Myslela jsem si, že se mi to zase zdá...nechávala jsem oči zavřené a dělala, že spím.

,,Honey...vstávej.." znova promluvil jeho hlas. Rozhodnutá otevřít oči a spatřit Justina....byl omyl.

Když jsem otevřela oči, předemnou se objevil můj bratr. ,,Já tě zabiju!" zakřičela jsem na něj, chtěla jsem ho uškrtit, ale přístroje mi to nevolili.

,,A jak si to vůbec udělal?" zeptala jsem se ho, když jsem se dala do normálu. Hněv jsem potlačila někam dovnitř.

,,Aplikace v mobilu!" zasmál se. Jen jsem pokroutila očima nad jeho inteligencí. ,,Tohle mi už nikdy nedělej, je ti to jasný?" jen přikývl a ďábelsky se usmál. Má něco zalubem, ale co?!

,,Co se děje?" zachichotala jsem se. ,,Nic nic.." falešným hlasem, odpovídající lži. ,,Tak dělej, vyklopto..co se děje?" byla jsem nedočkavá. Uši jsem natahovala jak jsem jen mohla, aby mi neušlo žádné slovo.

,,Vzpomínáš si ještě na tu sestřičku, co tu byla?" šibalsky se usmál. Letmo jsem přikývla. Jak na ní nejde zapomenout....-_-

,,No tak, včera jsme si to rozdal-" zacpala jsem si uši. ,,Ne tohle poslouchat fakt nechci.....!" zakřičela jsem. Viděla jsem na něm, že přestal mluvit, ale že se jen smál.

Ruce jsem si z uší dala pryč. Ale samozdřejmě pokračoval.....rozdali na záchodech!"  zasmál se.

,,Pane bože! Za co mě trestáš? Za co?" podívala jsem se na strop, ruce dala jako u modlení...a promlouvala jsem s Nejvyšším...ale pak jsem se zasmála, protože mi to přišlo vtipné.

,,Jsi fakt hovado....víš to?" ,,Jo, ale to na mě miluješ!" ,,Ne! Já tě přímo nesnáším!" ,,To se ještě uvidí!" znova jeho šibalský úsměv, začal se ke mě přibližovat.

Věděla jsem co mě čeká....bolení břicha od lechtání....

Taková o ničem, ale dostáváme se už do děje! :3 děkuju všem za komentáře a vote! Jste fakt úžasní!

Nat. :)