Čekala jsem ve stresu ve skříni. Sedl si na postel a napsal mi zprávu. Bylo mi jasné, že mě tu najde. Neustále jsem ho pozorovala. Seděl na posteli a náhle jsem v něm neviděla takovou bezcitnou zrůdu jako předtím. Ještě chvíli tam seděl a poté odešel. Slyšela jsem jak se za ním zavřely hlavní dveře. Byl pryč. Došla vylezla jsem ze skříně a podívala jsem se na postel. Ležel tam můj mobil. Odemkla jsem ho. Byla tam od něj zpráva.
(B) "Doufám, že si připravená. Zlobila jsi. Až se znovu uvidíme, nebude to příjemné setkání. Aspoň ne pro tebe."
Bože můj, on mě prodá na dark webu. Co budu dělat?
Byla jsem opravdu vystrašená. Sedla jsem si na postel a prostě brečela. Bolelo mě dýchat. Moc mě to bolelo. Nemohla jsem se nadechnout. Přišla křeč k srdci. Složila jsem se na zem. Nevěděla jsem co dělat. Co když umřu? Co když se už nikdy nebudu moct nadechnout? Já ale nechci umřít. Ještě ne. Pomyslela jsem si a zavřela oči. Tohle je můj konec? Bože, pomoc?! "PO-Moc" Křikla jsem, ale u konce mi došel dech. Otevřely se dveře. Stál v nich on. Viděla jsem ho jen zamlženě. Klekl si ke mě. Poté se mi zavřely oči a víc jsem si nepamatovala.
***
Někdo mě pohladil po vlasech. Byl to on, seděl vedle mě na posteli. Jakmile si všiml, že jsem se probrala promluvil: "Už je ti dobře čůzo?" Zeptal se a já se na něj podívala. Přímo do očí. Měl je krásně zelené. Nic to nemění na tom, že je to hajzl. Rychle jsem se posadila a řekla: "Prosím neubliž-" řekla jsem a můj dech se opět ztratil. Pomohl mi si opět lehnout a řekl: "Čůzo, nemůžeš se hýbat tak moc rychle. Nejsi v pořádku, tak dělej co ti říkám." Seděl tam a hladil mě po vlasech. Začal zpívat. Uspalo mě to a já znovu usnula.
ČTEŠ
kill me please
RomanceProžili jste někdy kyberšikanu? Pocítili jste ten strach? Možná je vaše odpověď ano. Pojďte se ponořit do role mladé dívky, která si tím vším prošla. Stala se hračkou, která měla splňovat jen jediné. Stát se otrokyní svého stalkra. Jak to dopadne?
