kill me please

Nemluv

Ležela jsem tam. Ze spánku mě dostala noční můra, kterou jsem právě prožila. Probudila jsem se uplakaná a udýchaná. " Děje se něco čůzo?" zeptal se a já si všimla, že sedí kousek ode mě. Rychle jsem se zvedla a skrčila jsem se na posteli v rohu svého pokoje. On se zvedl a došel ke mě. Položil mi ruku na čelo. "Pros-ím, nech mě být, já už ti nech-ci dě-lat otro-kyni. Pro-sím nech mě b-b-být." koktala jsem a on se nepříjemně usmál. "Uklidni se, dnes tě nechám. Víš, ty se mi líbíš už hodně dlouho. Jen jsem čekal na správnou chvíli. Tak už nemluv a vezmi si nějaké oblečení. Jdeš ke mě." řekl a já se rozplakala: " prosím, já už nechci." Chytil mě za tvář a zadíval se mi do očí: "Slibuji, že tě nechám, dokud ti nebude líp" řekl a já se zvedla z postele. Vzala jsem si některé věci a s jeho pomocí odešla z domu. Neustále jsem se ho přidržovala, abych nespadla. Bylo to jiné. Nebyla jsem zase v té místnosti. To byl nejspíš jenom sklep. Dovedl mě na gauč a položil mě na něj. "Uvařím ti něco k jídlu, ať mi  neumřeš." řekl a zasmál de, poté dodal:" mám s tebou ještě velké plány." opět jsem se roztřepala strachy.  Takže mě fakt chce prodat na dark webu?! pomyslela jsem si a roztřepala jsem se strachy. V ten okamžik se na mě otočil a podíval se na mě. Hned se zasmál a řekl: "dokud ti je špatně a dokud budeš dělat co chci, nemáš se čeho bát. Nakonec si mě ještě oblíbíš ." řekl a já jsem se podívala pryč. Zavřela jsem oči a víc se přikryla dekou.