ᴍᴇ̌sᴛᴏ ᴠ ᴘɪ́sᴋᴜ ✓

12. část

5. část, Osudná hodina

Jak jsem se sem dostala? Dobrá otázka... Ale mohu mu skutečně říct, že mě sem stáhnul vír? Není přece jenom nebezpečný? Proč by jinak tajil svou řeč.
Podívala jsem se na něj.
"Hraješ si na němou? Není to náhodou MOJE specialita? Neboj, vážně mi můžeš věřit, a dokážu ti to..." řekl, a hned na to s velkým bouchnutím rozrazil mříž...

Zůstala jsem stát jako z kamene, a nezmohla jsem se na slovo. Usmál se. "Na co čekáš?" zeptal se, ale byl to on, kdo na odpověď nečekal. Rozběhl se pryč. "Počkej!" křikla jsem... "Stůj! Počkej na mě...!" křičela jsem přes celé mé vězení. Přestala jsem. Po chvilce utichla i ozvěna... Uvědomila jsem si to. ON není ten, kdo mi pomáhá... Něco skrývá. Rychle jsem myšlenku zahnala. Vždyť mě zachránil, a hned několikrát!

Zmizel z dohledu. Proč tohle dělá? Jaký má důvod? Nemohla jsem na něj přestat myslet. Objeví se a zmizí...
Vím, že jsem si přísahala, že musím toto město opustit, ale nemohu ho tady nechat, no ne?

𝓙𝓪𝓴 𝓽𝓸 𝓪𝓼𝓲 𝓭𝓸𝓹𝓪𝓭𝓷𝓮? 𝓚𝓭𝓸 𝓳𝓮 𝓞𝓝? 𝓐 𝓳𝓪𝓴𝓮́ 𝓳𝓮 𝓳𝓮𝓱𝓸 𝓹𝓻𝓪𝓿𝓮́ 𝓳𝓶𝓮́𝓷𝓸? 𝓟𝓸𝓴𝓻𝓪𝓬̌𝓸𝓿𝓪́𝓷𝓲́ 𝓹𝓻̌𝓲́𝓼̌𝓽𝓮̌.