ᴍᴇ̌sᴛᴏ ᴠ ᴘɪ́sᴋᴜ ✓

3. část

3. den, Útěk před stíny

Nemohla jsem popadnout dech. Zhluboka se nadechni a vydechni...
Jen jak jsem to uviděla, začala jsem utíkat pryč. Myslím, že tak rychle jsem v životě neběžela, protože já na sport moc nejsem. Mám raději záhady, řeším je a zkoumám nové věci. Ale tohle není jen tak nějaká záhada. Tohle je horor. Doslova.

Chvilku jsem přemýšlela a následně se celá udýchaná posadila dost nepohodlně na písečnou podložku. Neměla bych tohle místo opustit, než se mi něco stane?
Ne... To nemůžu jen tak vzdát. Musím přijít na to, co tenhle písečný vír takhle způsobilo. Obluda? Příšera? Strašák? Něco jako písečný červ? Nebo snad samotný člověk? Přijdu na to, musím.

Znova jsem se zvedla a kráčela opatrně do jedné tmavé ulice tohoto města. Čím dále jsem v uličce tmy byla, tím větší zima mnou třásla a já neviděla na krok. Něco mě však nutilo jít dál... Polil mě pot a já se náhle bála jako nikdy předtím. Slyšela jsem kroky. Nebyly moje, to jsem věděla jistě. Ale když nebyly moje.... Tak...? Musím rychle něco vymyslet.

Tmavá ulice se najednou proměnila v boj o život. Slyšela jsem nedočkavé hlasy, které pokřikovaly a já hledala skrýš. Jeden malý domek se sudem mi ji poskytl. Byl ještě špinavý od vína, které mohlo být klidně deset let staré. Příšerně to tam smrdělo. Najednou se za mnou něco pohnulo a já se leknutím praštila o hlavu v sudu. Ztrácela jsem vědomí... Ví snad o mně někdo? Jsem prozrazena? A...

𝓛𝓲́𝓫𝓲́ 𝓼𝓮 𝓥𝓪́𝓶 𝓽𝓪𝓽𝓸 𝓴𝓷𝓲𝓱𝓪? 𝓑𝓾𝓭𝓾 𝓻𝓪́𝓭𝓪 𝔃𝓪 𝓴𝓪𝔃̌𝓭𝔂́ 𝓴𝓸𝓶𝓮𝓷𝓽𝓪́𝓻̌! :𝓓