Jsou svíce, které nesfoukne sebevětší vítr a neuhasí sebeprudší déšť. Svíce, které si prostě bezstarostně stojí uprostřed bouřky a smějí se jí do tváře. Jsou to svíce Odvážlivky a budou hořet dál, navzdory okolí.
Kdysi jsem vzdala snahu stát se jednou z nich. Ale v posledních dnech? V posledních dnech si všímám, že můj plamínek nabírá na síle. Není jisté, co se stane, až bude vystaven dešti, větru a bouři, ale srdce mi tajně šeptá, ať z toho nemám strach.
Protože pokud nemáme strach, náš plamen nikdy nemůže zhasnout úplně. Pokud ovládneme strach, možná se dokonce rozhoří víc než plameny v okolních svících.
Třeba se z nás stane svíce plná řeckého ohně.
A my budeme hořet navěky.
„Co to píšeš?" ptá se mě Okra.
Potají mrknu na oblohu. „To zjistím, až přijde déšť."
-t.g.
ČTEŠ
ALBATROSŮV PÁD
RandomOdlišnost. Osamělost. Láska. Přátelství. Hloubka člověka. Pravda. Svoboda. Dívka, která vypráví tento příběh, je spoustou věcí. Držitelkou nespočtu tajemství, toužebnou cestovatelkou milující moře, čaj a knihy, nebo také nadějnou osobou, která se v...
