V Bradavicích bylo jako obvykle rušno. Všichni se radovali z konce školního roku a těšili se na zasloužené prázdniny. Už za týden měli studenti sedět ve spěšném vlaku na nádraží King's Cross v Londýně a shledat se se svými příbuznými. Do odjezdu však pořád zbývalo několik dní a Jade je měla všechny pečlivě naplánované. Krom rozlučkové párty pobertů, která se měla konat poslední den před odjezdem, se měla vydat společně s Lily na Křiklanův večírek. Vůbec se na něj netěšila, lektvary nebyly nic pro ní a Lily s ní stejně nebude celou dobu kvůli jejím dalším kamarádům. Jediná světlá stránka byl Remus. Jade byla z jeho slov nervozní, prý že si spolu zatancují. Ona ještě nikdy s nikým netančila a při představě, že se při jejím prvním tanci cokoliv pokazí, se jí podlamovala kolena. Své zelené šaty měla přichystané na židli. Remus měl pravdu, upravdu jí moc slušely.Hned v neděli čekal Nebelvírský tým jejich poslední a rozhodující zápas s Mrzimorem. Pokud by vyhráli, byl by famfrpálový pohár po letech opět pro nebelvírské. Celé družstvo pod vedením Jamese celý rok tvrdě trénovalo a zápas nad Havraspárem a Zmijozelem vyhráli bez problémů. James jako kapitán a chytač si vysloužil respekt od celého týmu, dokonce i od těch starších než byl on sám. Jade na jejím místě odrážeče se vedlo skvěle. Několikrát na protivníky poslala potlouk a několikrát díky jejímu odražení ušetřila spoluhráči zlomený nos.
„Tak si to tam užijte." přála Nicol svým kamarádkám, které se už připravené a ve svých šatech chystaly odejít do zmijozelského sklepení. „Zkusím to." zašeptala k ní se smíchem Jade. Lily byla v dobré náladě a na večírek se těšila více než kdy jindy. „Tak zatím. Už na nás asi dneska nečekejte." Kamarádky se vydaly po schodech z dívčích ložnic do společenské místnosti, aby mohly projít skrze obraz Buclaté dámy. U krbu ani na křeslech už nikdo nebyl. Většina studentů beztak slavila konec školního roku a nebo si už balila věci domů. Dívky si poklidně kráčely místností, když je zastavil chlapecký hlas. „No páni, Evansová ty červený šaty jsou fakt něco!" hlas nepatřil nikomu jinému než Jamesovi. Lily se na něj podívala trochu zaraženě, ale nakonec odpověděla tiché děkuji a odešla obrazem ven. „No kámo tak to čumim. Vždyť ona na tebe ani nekřičela. Tomu říkám pokrok!" smál se Sirius hlasitě. James stál jako opařený a díval se na místo, kde před chvílí stála jeho láska. Jade bylo Liliino chování trochu divné, ale rozhodla se to nechat být. „Kluci, Lupin tu není?" Jade ráda svého kamaráda oslovovala jeho příjmením. Moc dobře věděla, že ho to vždycky dokáže naštvat. Stejně jako když jí Remus říkal prcku. To oslovení nenáviděla a vždycky se po něm urazila. „Nene, tvůj princ už šel," ušklíbl se Sirius, „měla jsi vidět jak se pro tebe vystrojil." „Tak dík. A není to žádný můj princ!" řekla naoko uraženě Jade a vydala se za Lily.
„Slečno Evansová, vítejte! Tak rád vás tu vidím." řekl s přehnaným entuziasmem profesor. S pozvednutými koutky se otočil na Jade. Bylo vidět, že mu úsměv trochu klesl. „Slečna Cramwellová? Jaké překvapení, i Vás tu rád vidím." řekl s menším nadšením. „Doufám, že si to tu dnes užijete. Slečno Evansová, mohl bych vás někomu představit?" nečekal na Liliinu odpověď a už ji táhl sebou k hloučku dalších studentů. Lily se omluvně přes rameno otočila na Jade zašeptala jejím směrem „omlouvám se." Jade to chápala. Koneckonců s tím, že s ní Lily nebude celou dobu sem i šla. Rozhlédla se po vyzdobené místnosti a po lidech v ní. Nikdo z nich jí nebyl nijak povědomý nebo blízký. Hledala hlavně hnědou čupřinu a oříškové oči, ani to nedokázala najít. Posmutnělá si sedla k prvnímu volnému stolu, který uviděla. To zase bude večer.
„Ahoj Jade." vyrušil jí z klidu hlas. Otočila se s nadějí, že uvídí Remuse, ale pravda jí překvapila. Před ní stál Regulus Black. „Dlouho jsme se neviděli." usmál se na ní a přisednul si. Večer na Křiklanově večírku náhle nabral nečekané otáčky.
Zdravím,
Někteří z vás už očekávali, že náš (ne)známý bude Regulus. Jsem ráda, že jsem ho opět přivedla k životu. Co si myslíte, že s ním mám v plánu?
ČTEŠ
Shut up, Lupin! |POZASTAVENO|
Fanfiction"Tak si vybalte. Pak přijďte, máme pokoj hned vedle vás." řekl Sirius a s klukama odešel. "Tak co?" "Co co?" vzpamatovala se Jade. Lily se ušklíbla. "No ty pohledy." "Jaký pohledy?!" vyděsila se Jade. "No dobře, tak když mi nechceš říct co je mezi t...