Shut up, Lupin! |POZASTAVENO|

Noční hlídka

"Do prkýnka!" zaklela Zoe, která právě přišla do pokoje. "Co se zase stalo?" pobaveně se zeptala Lily. "Náš 4. školní rok běží teprve první týden a já už mám trest a hádejte kdo za to může?" "Black." odvětily dívky sborově.

Zoe a Sirius byli totiž "miláčci" Nebelvírské koleje a neustále se hádali. Sirius ji neustále urážel a Zoe mu to oplácela. Často došlo i na použití hůlek.

"Co udělal?" zeptala se Jade. "No tak začalo to tím, že mi při snídani chrstl pití do obličeje. Já jsem se samozřejmě hned bránila a tak jsem vzala marmeládu a napatlala jsem mu ji do vlasů. Pan citlivka hned začal hysterčit, protože na jeho dokonalé vlasy nesmí nikdo sahat. Vždyť to znáte." zasmála se Zoe. "No a při jeho hysterickém záchvatu trochu víc křičel." "Tak to bylo to skučení! Něco jsem slyšela když jsem šla na kolej. Myslela jsem si, že Uršula zase fňuká." prohlásila Nicol.
"A k naší smůle všechno viděla McGonagallová." pokračovala Zoe.
"Co je váš trest?" "Máme noční hlídku místo prefektů. Přísahám, že toho Blacka fakt jednou zabiju."

Jade často udivovalo, že jako jediná dívka z jejich party vychází s Poberty dobře. Nebyla jako Lily a Zoe. Možná taky proto, protože ji nikdo každý den nezval na rande a neurážel ji na chodbách. Nejlépe vycházela s Remusem. Jade věděla už od minulého ročníku, že k Remusovi cítila něco víc než přátelství, ale přišlo ji trapné se někomu svěřit. Navíc nechtěla rozbít jejich přátelství. Co kdyby to Remus cítil jinak?

Zoe

"Nazdar." pozdravil ji laškovně Sirius. Bylo 8 hodin večer a jejich školní trest právě začal. "Ani na mě nemluv!" odsekla nepříjemně Zoe. Byla na něj naštvaná a k dobru nepřidávala ani její rozmrzelá nálada. Opravdu se ji nechtělo trávit celý večer s černovlasým parazitem. "Tak promiň že žiju." Sirius se rádoby naštvaně otočil a dal si ruce v bok. Vypadal jako nafoukaná princezna, které její tatíček nekoupil kabelku, kterou tak moc chtěla. Zoe k němu přišla a dloubla ho do žeber a tím ho přiměla aby se otočil. "Jaké chodby máme projít?" zeptala se. "Máme hlídku místo Mrzimorského prefekta, takže stačí projít jen chodby v 1. patře". řekl Sirius. Pomalu se vydali do 1. patra. Celá hlídka jim trvala něco málo přes hodinu. Zoe čekala, že to bude něco hrozného, ale Sirius se choval úplně jinak než normálně. Trochu ji to rozhodilo. "Máme ještě dost času. Pojď za mnou, něco ti ukážu." šibalsky mrkl Sirius a táhl Zoe za sebou. "Doufám že mě nezatáhneš do nějakýho koutu a neznásilníš." zasmála se Zoe. Sirius se na ni otočil a v očích se mu objevily jiskřičky. "Neříkej dvakrát." Hned potom schytal záhlavek až to zadunělo. "No jo, omlouvám se." řekl Sirius a třel si místo kam ho Zoe flákla. "Kam vlastně jdeme?" zeptala se dívka. Sirius neodpovídal a táhl ji za ruku dál do chodeb. Zoe netušila kolik bylo hodin. Chodbami foukal nepříjemný vítr. Zoe se oklepala a přitáhla si mikinu ke krku. "Neboj, už tam budem." "Ale Siriusi vždyť to je astronomická věž. Co mi na ní chceš ukázat?" "Byla jsi tam někdy úplně sama?" "Ne." odpověděla Zoe. "Tak vidíš."

Sirius ji vytáhl úplně nahoru. Na věži byl příjemný vzduch. Zoe znovu ovinul vítr, ale tentokrát to byl ten líný teplý, který si pohrával s její blonďatou hřívou.
Stála u zábradlí a proto mohla vidět na celé Bradavice. Vlasy se jí vlnily ve větru. "To je krása." vydechla po pár minutách ticha. "Jo." pronesl prázdně Sirius. Zoe se na něj podívala. Vlasy měl mírně po ramena. Jeho modré oči skenovaly oblohu. Měl výrazné lícní kosti a hubený obličej.

Sirius si všiml dívčina pohledu a obrátil se na ni. Jejich oči se setkaly. "Co tak zíráš?" zašeptal pobaveně. "Hledám toho Siriuse, který mě každý den štve čím dál víc, ale marně." zamračila se Zoe a odvrátila zrak. "Měla by sis pořídit brejle." zasmál se chlapec. "Dobře, je tam furt." Zašklebila se Zoe a vzhlédla na oblohu.

"Vidíš tu nejjasnější hvězdu támhle?" ukázal Sirius na černou oblohu. "Tak podle té se jmenuju." Zoe se zaměřila na hvězdu. "Z dálky vypadá hezky." řekla. "Tak jako já!" vykřikl Sirius hrdě. "Jo, ale zblízka je to už horší." vyprskla Zoe smíchem. Sirius si ji změřil pichlavým pohledem, ale nakonec se k jejímu smíchu přidal.

"Nebylo to tak hrozný." pronesla Zoe když přišli do společenské místnosti Nebelvíru. "Na to, že to byl trest a ještě s tebou." "Hahaha." zasmál se ironicky Sirius. "Děkuju, že jsi mě tam zavedl." špitla Zoe. "To nestojí za řeč." poškrábal se Sirius na krku a nervózně přešlápl. "Noo...tak asi ahoj." řekla Zoe a vydala se do ložnice. "Počkej!" Sirius ji stáhl za ruku zpátky. Byli u sebe blízko. Až moc blízko na oba. "Co to děláš Blacku?" prolomila ticho Zoe. "Ani nevím. Jen to co mi poroučí srdce." zašeptal ji do ucha Sirius. Pomalu se k ní začal přibližovat. Zoe už cítila jeho dech na své tváři. V poslední chvíli ucukla a tak chlapcovi rty dopadly na její tvář. "Dobrou noc!" křikla když utíkala do ložnice. "Ty mrško!" zavolal za ní se smíchem chlapec.

Zoe uléhala do postele s úsměvem.

Tak jsem zase tu! Doufám že na tenhle příběh nezapomínáte😅