Učitel | Changlix au ✓

3.

Hodiny ukazovaly půl sedmé a Jisung byl již přichystaný, oblečený i po snídani. Chan ještě dokončoval přípravy v koupelně a Jeongin dojídal snídani. Changbin zrovna vycházel ze šatny v černých džínách a bílé košili.
„Oh, vypadáš nějak dobře," podivil se Jisung a zády se opřel o linku. Jeongin se otočil na židli a uznale pokýval hlavou.
„Vážně vypadáš fajn. Ne moc upraveně, ale zároveň slušně." Po slovech nejmladšího vykoukl z koupelny zvědavý Chan, který zapískal.
„Teda!" zasmál se.

Changbin všem věnoval otrávený pohled.
„Vždyť vypadám normálně. To Jisung má nějaké divné černobílé kalhoty a černé triko," ukázal na zmíněného chlapce, „které je nejspíše moje."
„To je pravda," přitakal Jeongin a se zájmem se díval na dnešní blondýnův outfit. Ten se pod jeho pohledem začal ošívat a různě kroutit.
„Přestaňte na mě koukat!" hodil po všech nepříjemný pohled a po Binovi dokonce uťerku, protože se mezitím postavil vedle něj a vzal si jeden z gaeran tost-u, i s ním v ruce se vyhýbaje utěrce.

„Tak jo, měli bychom jít. Changbine, sníš si to po cestě." Bělovlásek popadl svůj batoh a bez čekání na ostatní se obul, vycházeje na chodbu. Jakmile tam byli všichni, mohli jít do školy.

◈

„Sejdeme se u automatu!" Zamával jim Jeongin, než se odpojil a šel opačným směrem.
„Zatím," usmál se pitomě Chan.
„Váženě? Jsi jak zamilovaná holka," vrazil do něj lehce ramenem chlapec se stříbrnými vlasy. Jisung jej naopak objal kolem ramen.
„Css, počkejte, až si i vy někoho najdete, pak se budu smát já!"
„Pak, ale teď se smějeme my," řekl ďábelským hlasem žlutovlásek. Chris jen nevěřícně zakroutil hlavou spolu s nevěřícným protočením očí.
„Vážně, vy dva jste úžasná kombinace," pronesl sarkasticky.

Všichni tři po chvíli došli k automatu, kde se na pozici 8H nacházelo to nejlepší mléko s nejvíce roztomilou krabičkou, na které byla maličká kravička s kytičkou v puse. Krabička byla v příjemných pastelových barvách, což byl jen další důvod, proč ji tak chtěli.
„To je tak roztomilé," začal se rozplývat Bin.
„Že jo," přidal se k němu mladší, zatímco nejstarší vytáhl požadovanou částku peněz a dal ji do automatu.

„Jste tady!" Přiběhl k nim chlapec s vlasy barvy meruňky.
„Koupil jsem ti taky," usmál se Chan, za což mu nejmladší věnoval malinkou pusinku do vlasů a obětí.
„Ew, sladké," zamumlal Changbin a raději si dal do pusy brčko. Lahodná chuť mléka se rozlila po jeho jazyku a on se zmohl jen na blažený výraz. Blondýn na tom nebyl o nic lépe.
„Přísahám, že si ho budu kupovat častěji," pronesl odhodlaně Jisung, čímž sklidil od ostatních smích.
„Všichni víme, že si radši koupíš instantní polévku," věnoval mu drzý výraz Jeongin.
„Css," odsekl uraženě a dál se věnoval svému mléku.

„Mimochodem," začal nejmladší, „slyšel jsem, že k nám nastoupí nějaký praktikant učit angličtinu." Nyní měl pozornost nejen svých kamarádů, ale taky pár studentů okolo.
„Prý je to rodilý mluvčí a zná tady někoho, tak udělali výjimku. Praktikanti ve třetím ročníku nechodí na vysokou, zvlášť když chtějí pak učit na střední, což on chce. Ale jak říkám, rodilý mluvčí a kontakty." Pokrčil rameny a napil se.
„Ale i kdyby měl sebelepší kontakty, tak pokud by byl neschopný, nepustili by ho sem," zamyslel se Chan. Ostatní tiše souhlasili.

„Odkud jsi to všechno vlastně za takovou chvilku zjistil?" Changbin na něj zíral naprosto nechápavým pohledem.
„V naší třídě je holka, která ví o všem, co se děje na škole. Upřímně? Pokud budete někdy dělat něco ne úplně dobrého, dejte si pozor, ať to nevidí," Jeongin se zamyšleně odmlčel, „i když ona to asi i tak zjistí. Naštěstí já ji mám na své straně, takže nejen že o mě věci neroznáší, ale ještě mi říká co ví."