Učitel | Changlix au ✓

19.

Jisung s Minhem došli až ke dveřím bytu od skřítků, kteří při zaslechnutí kroků a hovoru okamžitě přispěchali k nim a pozorně poslouchali.

„Ta cukrárna byla úžasná! Škoda, že už zavírali."
„Já vím. Ale zase tam někdy můžem zajít?"
„Oh, ano!"
„... Takže další rande?"
„Jestli to znamená další dorty a zákusky? Si piš!"
„Css, jakože na mně nezáleží?"
„Nah, nijak si nezaujal-"

Všichni tři se pohotově odtáhli ode dveří, když se otřásly pod nárazem.
„Vážně... ho právě přirazil na dveře? Panebože! To je lepší než nějaký film!" zašeptal nadšeně Felix, načež ho zbylí dva okamžitě umlčeli, aby si něco ověřili.
„Uuuuu, takže ho políbil!" řekl šeptem šokovaně Chan, když uslyšeli mlasknutí. Jeho radost však byla zkažena druhým skřítkem.
„Spíš bych řekl, že to byla jen pusa." Oba Australané se na něj naštvaně podívali, proč jim kazí radost.

Felix se už nadechoval, bohužel to schytal dveřmi do ramene. Všichni se otočili na Jisunga, který zmateně zkoumal, proč mu nejdou otevřít dveře. Minho už byl naštěstí pryč.
„Tak povídej!" Felix konečně uhnul, zatímco Changbin zakroutil hlavou a v klidu se posadil na gauč. Jisung se rychle převlékl a Chan s Felixem mu udělali čaj. Šedovlásek nechápal, proč ho musejí dělat oba, když vedle něj bylo místo k sezení, nevšímaje si chlapce s kanárkově žlutými vlasy.

„Hej." Dloubl do něj prstem, probíraje staršího z transu. Bin sebou pohotově škubl a odtrhl od těch dvou pohled, jen aby se setkal s Jisungovým úšklebkem, jenž jej bedlivě pozoroval, zkoumaje jeho reakce. A samozřejmě se tím bavil.
„Tak! Povídej, přeháněj, jaké to bylo?" Rozzářil se Felix a nadšeně se posadil vedle Bina, z druhé strany než Jisung. Chan se posadil do své bílé židle zahradního nábytku.

Jisung se chvíli zdráhal, ale nakonec jej přemluvili. Chan byl pohodlně opřený v opěrce, stejně tak Changbin i Jisung. Jediný Felix se pohodlně opíral o chlapce se stříbrnými vlasy, který přes něj spokojeně přehodil ruku. Sung jim vše povyprávěl – od cesty do cukrárny, kdy jej Minho neustále provokoval svým flirtovným chováním, přes návštěvu cukrárny, kdy starší ve flirtování stále pokračoval, akorát přidal sladké řeči a choval se k mladšímu jako správný gentleman, po cestu k jejich bytu. Její konec z něj však museli tahat jak z chlupaté deky, i když sami dobře věděli, co se stalo.

Všichni tři napjatě čekali. Sázky byly vyřčeny, avšak výsledek nikoli. Felix málem kousal staršího do ramene, jak byl nedočkavý. Netrpělivost cloumala i s Chanem, trochu i s Binem. Jisung si nervózně odkašlal, než stydlivě pronesl: „Byla to jen pusa." Felix začal falešně brečet. Naopak Changbin se rozesmál a prudce strhl mladšího do obětí.

„Takže to vypadá, že nám zítra s Chrisem děláte snídani! Tak se dobře vyspi a zítra přijď kolem půl osmé," chechtal se mu dál. Jisung se do toho naštěstí vložil.
„A co kdyby tady přespal? Je už stejně pozdě a když tu má být hned ráno, než by sem došel... Co na to říkáš, Lixi?" zeptal se s nadějí v hlase. Chlapci s červenými vlasy se rozzářily oči a šedovlásek se do nich spokojeně zadíval.
„Rád!"

◈

Changbin se mrzutě posadil a ještě mrzutěji postavil, když uslyšel ty dva, jak se smějí o půl sedmé ráno; měl chuť je prokopnout dveřmi. Závistivě se podíval na Jisunga, který sladce spal s končetinami do všech stran.

Venku byla ještě tma, nepočítá-li se umělé osvětlení budov. Kapky tančily po okně, předhánějící se v imaginárním závodě. Mlha byla již poměrně vysoko a prořídlá; spíše sloužila jako dekorace pro podzim, jenž se do ní zahalil ve snaze okouzlit. Možná dojmout? Možná nic, jen tiše promlouval mezi budovami a ukazoval svou moc.

Na Changbina to působilo únavně. Celý se cítil zpomalený a oslabený; ospalý. Ironie. Dlouze zívl a protáhl se, až to pár kloubů nevydrželo. Hlasité křupavé zvuky na vteřinu přerušily smích, který jej probudil. Ten se však ihned vrátil. Šedovlásek jej následoval, ocitaje se v obýváku jako v hledišti, hlavní scéna se odehrávajíc na pódiu – v kuchyni. Tam se Felix snažil ušlehat sníh z bílků a Chris se pokoušel o něco, co Bin nedokázal, a ani asi radši nechtěl, rozeznat.

„Co to tu patláte?" zavrčel podrážděně, zatímco si rukou projel vlasy. Oba tím donutil zamrznout – Chrise překvapením, že je vzhůru, Felixe svým vzhledem. Červenovlásek ani večer předtím nestačil zareagovat, že si starší opět na spaní vzal jeho triko, pro které si spolu s mikinou původně přišel. Teplo se mu z hrudi vehnalo do tváří.

„Pavlovu!" vyjekl nejstarší a nadšeně ukázal na nepořádek všude po kuchyni.
„To je žloutek na té zemi?" podivil se malinko zděšeně nově příchozí, když prstem ukázal na žlutou látku podobnou slizu před vstupem do chodbičky. Oba protinožci pohledem následovali jeho prsty, načež se nervózně zasmáli.
„Jejda?" Bin se na ně podíval s mrtvýma očima, naprosto hotový, a to už před sedmou ráno. Sedmou!

„To uklidíte," pronesl přísným hlasem, „a co to ta pavla vůbec je?" Herci v kuchyni se zadusili smíchem.
„Pavlova!" vyjekl Felix, „Národní jídlo Austrálie! Ne Nového Zélandu, ti se nám ji snaží ukrást!" zamračil se na konci. Tento roztomilý výjev obměkčil chlapce se stříbrnými vlasy, a tak se jen usmál, popřál jim hodně štěstí a šel si ještě lehnout.

◈

Bylo deset a v krámě bylo jak jinak než prázdno. V neděli už byli všichni doma, obzvláště v takovém počasí – stále pršelo, dokonce víc než ráno, a vítr proklouzával pod deštníky i kapuce.

Dlouze si povzdechl a pustil písničku, aby to ticho nebylo tak ubíjející a taky kvůli svým hlasitým myšlenkám. Přerovnal pár potravin a roztřídil zboží v krabicích, jak jej majitel poprosil. Dokonce už i třikrát zvládl vytřít, vždy po novém zákazníkovi, jenž svými mokrým botami nadělal mokré stopy, někdy i od bláta a listí. Vše ubíhalo pomalu, vše bylo až moc klidné.

„Tady to vypadá jako v márnici," zasmál se nově příchozí. Bin zmateně zvedl hlavu, aby uviděl totálně promočeného Minha. Jeho tmavě modré vlasy byly nyní v podstatě černé a přilepené k jeho hlavě.
„Ty zas vypadáš jako zmoklá slepice. Vidíš přes ty vlasy vůbec?" uchechtl se Bin, upravuje si své suché vlasy jako provokaci. Ironický úsměv si našel poměrně snadnou cestu na Minhův obličej.

„Ha. Ha. A ty vidíš přes ten pult, když slezeš z té vysoké židle? Oh, vlastně ne, někdo ti vzal žebřík," řekl kousavě.
„Dobře, promiň!" zvedl v obranném gestu ruce se smíchem.
„Si myslím," řekl povýšeně starší, než se i on rozesmál a upustil od svého hereckého výkonu.

„Co to bude?" zeptal se jej chlapec za pultem, stále na židli. Minho se na něj tázavě zadíval, jak začal usilovně přemýšlet.
„Bylo to... pro někoho důležitého, ale nejsem si jistý, jestli pro moje kočky, nebo Jisunga." Changbin se na něj podíval jako na idiota. Už už chtěl něco říct, ale pak mu došlo, že u Minha by to opravdu nemělo cenu.
„A co kdybys koupil něco pro všechny?" zkusil to.
„To je dobrý nápad! Díky!" usmál se, než zmizel za regálem, odkud šel vidět jen kousek jeho hlavy.

Šedovlásek se otočil k počítači, jen aby jej opět vyrušil nový zákazník.
„Ahoj," usmál se na něj Felix, sundávaje si obě kapuce – od mikiny i bundy.
„Ahoj, Chan už tě pustil?" otázal se, nyní plně soustředěný na jejich konverzaci.
„Ano, již mě propustil, hlavně díky Jeonginovi, který mu zavolal," vysvětlil. Felix přešel k pultu, na který si napůl sedl.
„Ah, takže Jeongin je tvůj zachránce? Tvůj rytíř na bílém koni? Chjo, já jim chtěl být," udělal smutný kukuč, nad kterým mladší vydal pouze nějaké zvuky, než ho vzal za líčko, rukou dělaje pohyb dopředu a dozadu stále za doprovodu těch zvuků.

Pohledem zkoumal každý detail jeho obličeje ve snaze být nenápadný, což dělal i starší, dokud se jejich pohledy nesetkaly. Aniž by si to uvědomili, oba se začali culit. Felix v sobě sbíral odvahu, než se konečně pomalu začal přibližovat.
„Ale no tak, tohle je obchod, ne Pornhub!" pronesl otráveným, trochu až znechucený hlasem Minho, v jedné ruce granule, v druhé gumové medvídky.

◈