6.

1.1K 112 66
                                    

Místnost byla takřka vylidněná, a kromě automatů se svačinami a jinými dobrotami zde bylo pouhých šest lidí plus skupinka skládající se ze dvou skřítků, meruňky a dvou Australanů. Za oknem se mezitím opět zatáhlo a nyní popelavě šedé mraky brouzdaly po obloze jako stádo ztracených, časem ztrápených ovcí. Jen se rozbrečet nad svým osudem.

Nikdo z chlapců tomu však nevěnoval pozornost, jelikož byli hluboce zapředení do konverzace.
„Nemůžu se dočkat, až tady přestaneš učit!" vyhrkl s přehnanou radostí Chan, čímž všechny zaskočil, a to včetně Felixe.
„Um, to to bylo tak špatné?" Jeho veselá nálada se pomalu vytrácela z jeho obličeje, poslední známky mizející i z jeho očí.
„Co? Nenenenenene!" začal právem vyšilovat, jakmile mu došlo, jak to vyznělo. Jeho spolubydlící spolu s jeho přítelem ho pobaveně sledovali, jak se snažil vymáčknout a vysvětlit své myšlenky.

„Já chtěl říct, že teď jsi vlastně náš učitel- dobrý učitel! Ale až to skončí, budeš zase student vysoké školy, takže se budeme moct scházet častěji, aniž by to bylo takové, no," poškrábal se na zátylku, „divné?" Felixovi se rozzářily oči.
„To máš pravdu. To mi připomíná! Kdyby se někdo ptal, tak jsme tady měli nějakou konzultaci," hodil po všech vážný pohled.
„Rozkaz!" zasalutoval Jisung, následně používaje stejnou ruku na odražení Changbinova útoku.

„Přestaň! Za co to bylo?" podíval se na něj s přivřenýma očima, které vypadaly skoro jako zavřené.
„Za toho vojáka, kolikrát jsem ti už říkal, že je to otravné? Mimochodem," zachichotal se, „vidíš mě vůbec?" Jisung děsivě otevřel oči dokořán a naklonil se co nejblíže k jeho obličeji, což si samozřejmě starší nenechal líbit.
„Ne! Dost!" odvrátil hlavu, díky čemuž se jeho pohled setkal s tím Felixovým.

Chlapec je pobaveně sledoval, čehož využil Chan, aby se naklonil k nejmladšímu a rychle ho políbil na tvář. Mladší překvapeně zamrkal, nevědomky se usmívaje. Teď to byli oni, kdo nevnímal.

„Um, můžu se zeptat, oni něco mezi sebou mají?" vyrušil skřítky praktikant, když si všiml, jak na sebe koukají se zasněným pohledem. Pusu naštěstí neviděl. Oba skřítci zamrzli v pohybu.
„Ne, proč?" zeptal se blbě Jisung. Než však Felix odpověděl, vložil se do toho naštěstí Changbin a falešně se rozkašlal schválně co nejhlasitěji, aby upoutal pozornost.
„Jsi v pohodě?" začal se ihned zajímat nejmladší. Jako odpověď dostal pokývání.
„Jo, jen jsem se nějak divně nadechl, každopádně už bychom měli jít, za chvíli máme hodinu."

„Oh, no jo. Já už bych měl taky jít," usmál se Lix, vstávaje z křesla, „teď už se i já těším, až tady skončím." Australané spolu ještě prohodili pár slov v mateřštině, než se s Felixem rozloučili, tentokrát i včetně Changbina. A Chris s tím samozřejmě neměl nic společného.

Zatímco učitel přednášel o různých typech softwarů k ovládání mixážních pultů, Changbin pozoroval svět za oknem. Podzimní přeháňka si vydobývala pozornost všech obyvatel Soulu. I přesto chlapec se stříbrnými vlasy tiše doufal v noční hromobití a následné probuzení do vlhkého, bouřkou zionizovaného vzduchu.

Pozoruje drobné kapky, v mysli s nimi pořádaje dostihy, která se dostane ke spodnímu rámu okna dřív, chlapec nevěnoval pozornost ničemu z přednášky. Nebyl na to pyšný, ale v tu chvíli si to ani neuvědomoval. Hodina se táhla dál, a než si to uvědomil, skončila stejně jako déšť.

„Zajdeme někam na jídlo? Doma nic nemáme a instantní polívku fakt nejím," řekl rozhodným hlasem Ji. Chan se mezitím culil do mobilu a Bin stále ještě čekal, až se jeho poslední závodník dostane do cíle.
„Jo, proč ne." Kapka konečně dosáhla rámu, vpíjejíce se do již rozpitých kapek.
„A kam chcete? Jako vždy?"
„Samozřejmě," odpověděli jednohlasně skřítci.

„Ahoj!" vyjekl Jisung a ihned přispěchal ke kočičce, která si v klidu hověla na gauči.
„Měli bychom se podívat po jejím majiteli, určitě je strachy bez sebe," řekl Chan a položil jídlo v plastových krabičkách, které koupili po cestě, na konferenční stolek.
„Souhlasím, určitě i ona by byla radši doma," přitakal Bin a šel se převléct. Žlutovlásek mezitím něžně hladil kočičku po hlavě, různě ji drbaje za ušima.

„A nemohli bychom si taky pořídit kočku?" zeptal se opatrně.
„Mám tebe a Bina, další zvířátko nepřipadá v úvahu," zakroutil hlavou v nesouhlasu a vložil si do úst smaženou rýži.
„Css, kdo je u tebe zvířátko?" zeptal se povýšeným hlasem a pohodil svými dlouhými, nutno dodat imaginárními, vlasy.
„Jo jako!" vynořil se ze šatny Bin, „Já jsem hotové zvíře!" vycenil zuby a zavrčel, čímž si vysloužil zasloužený smích.

V této diskusi pokračovali během jídla i po něm, načež se dostali až k výrobě plyšových hraček a večer si díky tomu pustili Toy story. A bohužel pro Bina, obloha tu noc byla čistá, nebýt znečištění ovzduší – jak smogem, tak osvětlením.

„Mám čerstvé drby!" vyjekl natěšeně Jeongin. Pro šedovláskovu nelibost, dnes bylo teplo už od rána, kdy jej probudilo slunce, což vážně nesnášel.
„Oh, povídej!" rozzářil se Jisung a čekal, co nového se dozví.

„No, takže! Pamatujete si mého bývalého souseda?" ujistil se. Všichni přikývli, nyní ještě více zvědaví, jelikož se jednalo o osobu, kterou znali.
„No," pokračoval, „tak se odstěhoval z koleje a, teď to podstatné, taky teď vypadá jako bůh." Skřítci podivně zkřivili obličej do zmatené, velice zmatené grimasy. Chan měl naopak dál svůj nečitelný výraz.
„Myslíš jako bůh z egyptské mytologie? Se zvířecí hlavou?" Jisung si hold nemohl pomoct.

„Ne, vážně! Jak se říká, on nebyl škaredý, ale pre-debut. Teď bys sis ho klidně mohl splést z kpop idolem."
„Jo, jasně," zašklebil se žlutovlásek, „ten tak! Ne, že by byl extra škaredý, ale kpop idol? Ha!"
„Co ty víš? Tys taky nebyl bůh ví co, než si se konečně začal alespoň trochu starat o svůj zevnějšek, tak proč ne on?" Pokrčil rameny Bin. Jisung pouze mlaskl jazykem.
„Protože to vím!" A s tím diskusi považoval za ukončenou, zaváděje hovor na jiné téma.

Changbinovi to však nedalo a musel si to ověřit. Naštěstí pro něj, znal Instagram od zmíněného souseda, o kterém se bavili, a tak se po chvíli načítání na jeho obrazovce opravdu ukázal chlapec asi jeho věku, který vzhledem opravdu připomínal hvězdu, a to hodně jasnou. Co jej však zarazilo víc, byl příspěvek s nejnovějším datem. A jelikož byl Bin u vytržení, když měl pravdu a měl tak možnost vidět Jisungův překvapený výraz, zrodil se v jeho hlavě plán.


Učitel | Changlix au ✓ Kde žijí příběhy. Začni objevovat