Učitel | Changlix au ✓

14.

Changbin sledoval každý chlapcův pohyb a nacházel v tom jakési zalíbení. On sám seděl za pultem, o který se opíral; bradu podepřenou pravou rukou a levou položenou. V pozadí bylo slyšet 'Cheating is a crime', což Felixův příchod posouvalo na úplně jinou úroveň. Vše působilo víc nebezpečně, vše bylo více vzrušující.

„Dobrý večer, co to bude dnes? Hygienické pomůcky, či konzultace?" ušklíbl se šedovlásek. Jeho vlasy byly upraveny do poměrně výrazné vlny, avšak pár z nich si i přesto našlo cestu na jeho čelo, konečky se dotýkající konečků řas.

„Hm," odmlčel se, jakože přemýšlí, „spíš tu konzultaci." Naopak jeho vlasy byly lhostejně upraveny rukou, jak si je s ní neustále projížděl. Na čelo mu z obou stran dopadaly červené pramínky, které jeho vzhled dozdobovaly lépe než koruna či jiný šperk. Changbin je chvíli pozoroval, než mu pohled padl na oči mladšího, které ho zvědavě pozorovaly a čekaly, co se bude dít dál.

„Oh, a co bys chtěl konzultovat? Doufám, že ne ajinu," uchechtl se, čímž vyvolal.
„Neboj, to ne. Spíš..." Felix se poškrábal na zátylku, sklonil pohled a popošel o něco blíž. Bin jej zvědavě pozoroval, přičemž se každou chvíli na jeho tváři objevoval větší a větší úsměv, až jej nervozita druhého rozesmála.
„Spíš co? Copak leží na tvém srdíčku? Svěř se své nejce." Changbin tato slova pronesl tím nejvíce zženštilým, teplým a komickým hlasem, který kdy Felix slyšel. Překvapeně se na něj podíval. Nervozita z něj zcela opadla.

„Chtěl jsem se zeptat..." Chlapec byl přerušen otevřením dveří. Changbin nasadil znuděný výraz.
„Proboha, a vy co chcete?" Jeho spolubydlící se na něj naoko pohoršeně podívali, stejně tak i Jeongin a Minho. Všichni měli rifle, jediný Jeongin světle modré, a taky měli všichni mikiny. Jisung dokonce o číslo věští, takže se v ní ztrácel.

„Co bychom asi chtěli z obchodu, kde jsou převážně potraviny?" optal se Chan, ihned rozeznávaje chlapce před sebou!
„Oi, Felix!" zajásal a přátelský ho objal, což červenovlasého chlapce sice trochu překvapilo, ale rychle se vzpamatoval a objal jej zpět. Všiml si však přitom pohledu, který mu Jeongin věnoval a ztuhl.
„Something wrong?" Bělovlásek se odtáhl a podíval se stejným směrem, kterým se Lix, a nyní už i ostatní, koukal.

Jeongin se stále tvářil podrážděně, ale žárlivost již nebyla evidentní. Chan ji tam však viděl, až to nevydržel a s hlasitým smíchem ho objal. Mladší se ze začátku bránil, ale následně rezignoval a objal svého přítele zpátky. Bin je pozoroval s upřímným úsměvem, i když nebyl takřka patrný.

„Tak co to teda bude?" Nadhodil chlapec za kasou, aby předešel trapnému tichu a především otázkám z Felixovy strany.
„Já chci něco sladkého!" vyjekl Jisung s roztomilým obličejem. Jeho malá pěst se dostala do vzduchu, avšak během chvíle se opět ocitla dole, tentokrát zabalená do jiné ruky. Minho ji lehce stiskl, než se rozešel, tahaje zmateného chlapec do uličky čokolády a jiných sladkostí.

„Um, kdo to byl?" zeptal se Lix, jakmile byli z dosahu.
„No jo, tys vlastně ještě Minha nepotkal, že?" pronesl tázavě Chan. Felix zakýval hlavou a jeho oči žádaly odpověď.
„Minho je majitel kočky, kterou Jisung našel, a taky je to bývalý soused z koleje od Jeongina." Felix se otočil na Changbina, který koukal do monitoru, na němž pozoroval dvojici pomocí bezpečnostní kamery.

„Nemají spolu náhodou něco?" Tato otázka všechny zarazila, než se začali chichotat jako školačky.
„N- ne," vypískl Chan. Okamžitě však přestali, když si všimli jeho nečitelného výrazu. Felix stále podezíravě koukal za zmizelou dvojicí, než se otočil zpátky k nim.

◈

Bylo něco málo před půlnocí. Obchod byl prázdný, pomineme-li skupinku chlapců, kteří vykoupili gumové medvídky a nyní je pojídali za doprovodu hudby, která byla víc nahlas než obvykle.

„Tohle je divné," hlesl Jisung, „nikdy by mě nenapadlo, že takhle budu sedět s učitelem." Ostatní chlapci přikývli. Minho spíš zamručel, než si celou hrst bonbonů narval do pusy a se spokojeným výrazem se opřel o Jisungovo rameno. Bin si toho všiml, dokud si také nepovšiml Felixe s opět nečitelným výrazem. Bin chvíli uvažoval, jestli nemá něco udělat, aby toho ti dva nechali, kdyby byl Felix homofobní, ale pak si uvědomil jednu velice, velice zásadní věc. Vzpomínky na předchozí večer a dnešní konzultaci se mu promítly před očima a on si uvědomil, jak je natvrdlý.

„Taky by mě nenapadlo, že budu sedět se svými studenty o půlnoci ve večerce a pojídat gumové medvídky," hlesl a jeho oči odrážely, jak je spokojený a uvolněný v jejich přítomnosti.

Pohodová a přátelská atmosféra dolehla na všechny, díky čemuž začaly rozhovory s mnohem více osobními informacemi. Nikdo si už pomalu nedával pozor na to, co říká nebo dělá, a tak skončil Jeongin mezi Chanovýma nohama, zády se pohodlně opíraje o staršího hruď. Bělovlásek mu věnoval pusu do vlasů a další na líčko, následně přikládaje gumového medvídka k jeho rtům. 

„Ew, po dnešku už tu cukrovku vážně budu mít," zasténal zhnuseně Jisung a rukama si zakryl oči, aby je nemusel pozorovat. Minho se mu začal smát a snažil se ho donutit ukázat obličej. Nakonec z toho vznikla malá rvačka končící výhrou pro modrovlasého chlapce.

„Pst." Bin se otočil na Lixe a po gestu, aby šel blíž, si přesedl vedle něj. Kývnutím naznačil, že může mluvit.
„A tihle dva spolu něco mají?" Pokynul k Chanovi a Jeonginovi. Tahle otázka jej donutila se usmát. Zvídavost mladšího spolu s jeho vzhledem, přesněji s tím ve škole, byla něco neskutečně roztomilého pro Bina ke snesení. Jeho malé ručky, jak žmoulaly konce rukávů, a oči připomínající malé zvídavé dítě, které potřebuje odpovědi.
„Ano, tihle dva spolu něco mají," potvrdil straší a doslova se kochal pohledem na chlapce, jenž se rozzářil jako sluníčko a s upřímnou radostí se otočil na pár, který se stejně jako vždy choval přeslazeně.

Tyhle malé rozhovory mezi jednotlivými členy, někdy i celou skupinou, probíhaly, dokud nedošly bonbóny, což vyšlo zhruba na dobu, kdy měl jít chlapec se stříbrnými vlasy domů. Šli tak všichni společně s tím, že Jeongin přespí u svého přítele, zatímco Minho s Felixem se oddělili a šli stejným směrem.

◈

„Zlatý pátek a pak víkend!" zajásal Jisung s rukama za hlavou. Chan vedle něj měl nenápadně nasazená sluchátka a Changbin lelkoval, okem pozoruje všelijakou havěť kolem. Počasí bylo chladnější, a tak hmyzu ubývalo, naopak černých ptáků a listí přibývalo.

Když se chlapci se žlutou hlavou delší dobu nedostalo reakce, otočil se, jen aby se jeho výraz změnil z klidného na překvapený, až skončil ve fázi naštvaného skřítka.
„Ya! Co je jako?!" vyjekl, čímž oba donutil vnímat ho.
„Říkals něco?" Chrisova otázka ho akorát víc naštvala, a tak se uraženě otočil a zrychlil.

„Ale no tak! Promiň!" Oba jeho spolubydlící se za ním rozběhli, avšak Jisung se jen tak nedal - i on se rozběhl, díky čemuž se z klidné cesty do školy, jelikož mají čas a nebudou přece spěchat, stal závod o to, kdo půjde večer nakoupit a následně uvaří večeři. A ten někdo se ukázal jako Changbin.

S červeným obličejem a rozcuchanými vlasy se opíral o svá kolena a zrychleně oddechoval. Ne, že by na tom ostatní byli lépe. Jisung, vítěz závodu, se na to vykašlal úplně a lehl si na trávu. Se zavřenýma oči vnímal svůj tep s tlukotem srdce a neměl sebemenší ponětí o tom, co se děje kolem něj.

„Hej," špitl Chan a hlavou pohodil směrem, ze kterého, jak Changbin zjistil, přicházel Minho s lehkým úsměvem. Stačil jediný pohled, aby věděli, co se bude dít dál. Oba začali chaoticky gestikulovat a naznačovat, že na zemi leží Jisung a že oni už musí jít. Minho přimhouřil oči, jen aby je už viděl odcházet. Jednoduše to však setřásl a pokračoval, dokud si konečně nevšiml výrazně žlutých vlasů. V tu chvíli mu došel význam gest od dvou skřítků a donutilo jej to se usmát. Obkročmo se postavil nad chlapcovy boky a naklonil se nad něj.

„Hej, Sungie," řekl svým medový hlasem. Zmíněný chlapec otevřel oči, připadaje si jako ve snu, než si uvědomil, že tohle je realita a Minho se nad ním opravdu sklání. Krev se mu nahrnula do tvářiček.
„Um, ahoj," zašeptal a nervózně se usmál. Minho mu taky věnoval úsměv, než se napřímil a podal mu ruku. Žlutovlásek ji po krátkém zaváhání přijal, zvedaje se z trávy na nohy s myšlenkou, jak ty dva zabít, především Changbina, který mu tohle udělal už podruhé.

◈