V hlavě se mi rodil plán. Když mě vyrušil narutůvv ustaraný hlas.
„Je ti dobře?"
Podíval jsem se na něj. „Ano je mi dobře. Proč se ptáš?"
„Protože jsem se tě asi 100x ptal, jestli si dáme něco k jídlu, od rána jsem nejdl a mám hlad."!
„Můžeme se najíst. Půjdeme domů a uděláme si něco k jídlu doma nebo si někam zajdeme?"
„Půjdeme na rámen!" Řekl Naruto nadšeně.
„Tak dobře."
Přitáhnul jsem si ho do polibku. Chvíli jsme se líbali. Pak jsem se od něj odtáhl, chytil ho za ruku.
„Tak kam půjdeme?"
„Nech se překvapit!"
Chvíli jsme šli, než jsme viděli rámen stánek. Bylo tam celkem plno, ale byly tam dvě volné židle vedle sebe. Naruto nám objednal rámen. Já jsem jedl pořád jednu misku a Naruto jedl už asi sedmou. Musel jsem se tomu smát.
„Čemu se směješ?"
„Ničemu?"
„Nekecej mi! Poznám, když mi lžeš!"
To jsem se přestal smát a zvážněl jsem.
„Co to povídáš já ti nelžu!"
„Lžeš!"
„Máš pravdu. Lžu ti. Směju se totiž tomu jak do sebe cpeš rámen!"
