To ho asi urazilo.
„Fajn tak platíš ty!"
S těmihle slovy dojedl poslední misku, zvedl se a odešel. Povzdychl jsem si.
„On je moje zlatíčko, ale nevím, jak dlouho nám to vydrží, když se bude takhle chovat."
Zaplatil jsem a šel za Narutem.
„Naru!"
Zavolal jsem na něj ani se na mě neotočil, nezastavil. Šel prostě dál. Rozběhl jsem se za ním.
„Naru počkej!"
Naruto se rozběhl. Měl jsem co dělat abych ho dohnal. Přiběhl jsem k němu a otočil jsem si ho čelem k sobě. Byl naštvaný.
„Naru promiň, když ono to vypadalo tak vtipně. Promiň!"
Přitáhnul jsem si ho do objetí. Všichni na nás koukali jak na duchy.
„Mě ale hrozně vadí, když se mi někdo směje." Vzlykne mi do hrudi. Upevním naše objetí. Políbím ho do vlasů. Ještě chvíli setrvávám v objetí. Po chvíli ho od sebe odtáhnu, chytnu za ruku a jdeme konečně domů.
