(SASORI)
Kakuzu s Hidanem se šli sbalit se slovy už bylo na čase. Tobi byl smutnej. Kisame a Itachi se šli domluvit kam půjdou a jak to bude dál. Myslím, že mezi nimi něco je, ale nikdy jsem to neřekl nahlas. Ale hlavně mě v tom utvrdila jedna vzpomínka. Když jsem pro ně šel, že nám Pain chce říct něco důležitého a oni byly spolu v posteli a líbali se. Deidara mě chytil za ruku a vedl mě do pokoje.
„Sasi?"
„Ano?"
„Já no já bych chtěl jít pryč."
„Aha. Tak co ti v tom brání?" Zeptal jsem se smutně.
„Já....bych totiž....no... chtěl..."
„Co by, jsi chtěl?"
„Já bych chtěl, abys šel se mnou?"
„Vážně?"
„Ano!"
„A proč?"
„Protože se za tu dobu co jsme spolu strávily, jsem se do tebe asi jaksi taksi zamiloval!"
Dělá si ze mě srandu? Já ho miluju už od chvíle, kdy jsme se začali bavit, on byl můj život! Začal jsem se usmívat, jako debil skočil jsem u okolo krku a zašeptal mu do ouška.
„Já tebe taky miluju!"
Zabalili jsme si věci a šli dolů.