Bruce 2031

6. Kapitola

„Tohle je první záznam, první den apokalypsy, mé jméno je Lucius Andrew Wilson a budu zaznamenávat každý den této doby, dokud neumřu, nebo se nedostaneme do bezpečné zóny. Už nevypadám jako dříve, nejradši bych udělal pořádný rozbor své krve, ale nejsem ve své laboratoři, byl jsem nucen ji opustit. Moje tělo je plné srsti, moje stavba těla se změnila na stavbu mezi psí a lidskou, dost mi to připomíná starší roky, kdy byly ještě známé takzvaní furry, Zvíře s chováním člověka. Tak jsem jako chodící a žijící furry. Mám robotickou nohu, ale všechny mé myšlenky jsou furt v mojí hlavě, zlepšil se mi sluch i čich, nevím jak je to možné, Ale dobře vím, že je ve mně tuna radioaktivity, která sice mě nejspíše na životě udržuje, ale přitom mě i zabíjí. Dávám tomu možná měsíc, možná dva a pak se budu moct rozloučit se svým životem. Zvířata se začali strašně rychle měnit, jsou agresivnější a býložravci začali jíst i maso. Jejich stavba těla se začíná měnit a části rozpadat. Potkali jsme pět kluků nejspíše ze střední školy a holku, která přišla o rodinu, nyní jsme její rodina my. Všichni jsme za tento den dojeli k Rice Laku, zde pár dní budeme a pojedeme dál, Tohle je konec prvního záznamu"

    „Jmenuji se Jason" Začal kluk ve dveří autobusu „Tohle je Max, Philipe, Shaun a Robbie, Philipe je Francouz, takže si nevšímejte přízvuku." Pokračoval. „A jak se jmenujete vy?" Zeptal se a mírně se zamračil. Mutant cukl ušima a začal „Jmenuji se Lucius, tohle je Christopher a tamhle" Ukázal mutant na dívku. „To je Samantha." Sledoval kluky, kteří již stáli venku, před autobusem. „Kam máte namířeno?" Zeptal se voják. „Jedeme do Detroitu, přes Londýn, odtuď jedeme do Columbusu, prostě nějaká velkoměsta." Usmál se, od Luciuse se ozvalo tiché zavrčení a zatnul pěsti. „za prvé" Začal Lucius. „Jedete do Columba, neexistuje sklonění Columbusu, za druhé Detroit byl tak dva, tři roky zpět, nyní je z toho díra." Nadechl se na další větu. „A za třetí velkoměst je lepší se vyhnout!" Zvýšil hlas a jasně si všiml, jak se mladý kluk zamračil. „Proč se jim vyhýbat, dle mého je lepši právě do nich jet! Tam nás vláda bude i hledat!" Zvyšoval hlas mladý Jason, Lucius pevněji zatnul ruce v pěst, chtěl vyjít ke klukovi, ale Chris ho chytl za rameno. „Vláda nepomůže nikomu!" Zařval na Jasona „Myslí jen na sebe! Na nikoho jiného! Jen, aby bylo po jejich tak jsou schopní ti vyhrožovat tvojí smrtí! A v-" Chtěl pokračovat, ale přerušil ho řev kluka. „Nemyslí! Myslí na všechny! Snaží se pomoc ostatním! Bůh ví kolik ti je, ale určitě neznáš svět tak dobře jak si myslíš, když si myslíš o vládě tohle!" Řval kluk, Lucius vrčel, nechtěl o vojácích dál mluvit, věděl, že by se pak prozradil, kdo je. Mutant se zhluboka nadechl, aby se uklidnil, chytl ruku Chrise, která byla na jeho rameni, a pomalu ruku sundal, druhou rukou udělal náznak, že to je v pořádku, pokračoval. „ A ikdyby, v těch městech teď budou zmutované zvířata. Nebo při nejhorším tohle, ale mnohem agresivnější" Ukázal na sebe. „Nebo" Ukázal na medvěda. Jason se taky zklidnil a poslouchal ho, přemýšlel nad tím a pak koukl na kluky, některým šel vidět slabší strach na očích. „Jestli chcete, jeďte s námi." Navrhl Chris a pousmál se. „Kam jedete vy. Když se máme vyhnout velkým městům?" Zeptal se Robbie, měl z toho všeho největší strach, hlavně protože měl z divoké zvěře fobii.

    Christopher se koukl na Luciuse a ten hned začal „Jedeme do New Yorku, od tamtuď poplujeme do Evropy, měl by tam být někde záchranný tábor." Cukl uchem Lucius, ostatní ho mezitím poslouchali. Jason kývl hlavou a zeptal se „Nebudeme vám vadit?" Lucius a Chris se na sebe podívali a pak koukli na kluky. „Myslím, že ne." Řekl Chris. Samantha mezitím stála opodál u stromu, objímala si jednou rukou paži druhé ruky, měla uslzený obličej a sledovala hádající se kluky, no kteří se spíše už dohodli.

    Kluci se ještě chvíli bavili a pak začali z autobusu sundávat medvěda. „kde se vám to povedlo?" Zeptal se Chris a párkrát bouchl do autobusu. „No. Jedeme od střední školy, ukradli jsme autobus a trošku vytunily. Byla sranda" Zasmějou se kluci společně. Mezitím byl Lucius u Samanthy a jemně jí hladil na rameni „Je mi to líto." Řekl a Sam na něho podívala. „To je v pořádku." Objala se. „Umřel by tak jako tak je, ale smutné, že umřel takhle" Lucius kývl a objal ji, holka mu objetí opětovala. Po chvilce se Lucius odtáhl. „Chrisi!" Otočil se mutant na vojáka. „Půjdeme pro auto tak pojď. Kluci, vy jeďte napřed po cestě narazíte na nějaké benzínky, zastavte až po víc jak půl hodině, mimo civilizaci, jmenuje se Kanada Tire gas+ tam se setkáme, Sam jede s námi." Řekne mutant, mezitím co k němu Chris přijde. „Dobře. Hlavně tam přijeďte co nejdříve." Řekl Jason a nastoupil s kluky do busu. Lucius s Christopherem a Samanthou se rozešli k autu. Když nastoupily, tak hned Lucius vzal z přehrádky tubu a z ní prášek. „Na" a podal to Samantě dozadu, společně s pitím. „Co to je?" Zeptala se hned, co si to vzala. „Jodové prášky, tlumí radioaktivitu." Řekl lucius, připásal se, nastartoval a se škubnutím se rozjeli.