FEAR MAKES PEOPLE DO TERRIBLE THINKS

V. PŘÍLIŠ lehké začátky

-4. září - 1971-

Detaily.
Jaká to neuvěřitelně podceňovaná a přesto tak podstatná, prakticky nezbytná věc.
Všechno se skládá z detailů. Detaily tvoří celek. Čím víc detailů máte, tím blíž jste k pravdivému cílu.
Někteří se ale na celek zaměří rovnou, a nejsou tak ochotní přikládat detailům váhu.
Stačí jim jeden pohled na zdánlivý celek a jsou přesvědčeni, že vidí vše podstatné.
Vystačí si s celkem, bez potřeby se na detaily zaměřit..
Detaily tvoří všechno. Některé jsou významnější a některé méně, všechny ale mají svou váhu.
Skládá se z nich váš pohled na svět a na lidi po něm chodící. Na nejvšednější věci, jako počasí, jídlo či pití.
Detail může být zdánlivě nepodstatný důvod něčeho. Třeba něčeho z minulosti - proč nepijete kávu? Nechutná vám, nebo je v tom více detailů? Detail je nicotná částice, která přikládá věcem význam.
Na detailech stojí i přátelství.
V něm jde právě o to, kolik detailů o sobě navzájem zmíněné osoby vědí a jaký celek z nich pak pro své oči vytvoří.
Detail může být tajemství... Nikdo by mu nepřkládal význam, protože je to jen malá součástka lidské podstaty.
Jsou přece důležitější věci...
Vážně tomu tak je?
Nebylo by vše jinak, kdyby si lidé detailů všímali?
Nebylo by to spravedlivější?
Dám příklad, nebude nijak zvlášť konkrétní, konkrétnost jsou detaily a ty jsou jen na vás.
Tak tedy ten příklad: Dejme tomu, že muž je odsouzen. Dostane trest za něco, co skutečně spáchal. Taky musel vypovědět důvod proč to udělal. Ale proč to musel soudci říct? K čemu ta informace bude, když muž půjde sedět tak či tak? Když muž řekne, že hrozný čin spáchal pro ochranu rodiny, soudce si to vyslechne, ale za mříže ho pošle i tak. A právě ona rodina je náš detail.
Detail, který nikdo nevidí, na který se nikdo neptá. O rodinu se nebude moct nikdo postarat. Děti vyrostou bez otce a se světem se budou vyrovnávat s nenávistí pod kůží. A světu stačí jeden pohled, a Rodina dostane nálepku. K čemu by jim přece bylo vědět něco víc? Rodina se rozpadá a cesty se kříží. Neseme viny svých otců a to je celek. To je to, co vidí společnost. Jak se s tím vypořádáme (popřípadě nevypořádáváme..) a co za tím vším stojí, jsou jen detaily. Nepotřebné a nepostradatelné zároveň.
Detaily jsou minulost. Ta není zas tak důležitá, ale nebylo by bez ní současno.
Na detaily společnost nehledí a často o ně nemáme zájem ani my.
Možná je to dobře, bez některých detailů se dá žít. Sice ve lži nebo ochuzení, ale člověk dokáže být šťastný...

Omlouvám se za přehlcení vašich mozků a vřele doporučuji to nečím zajíst;)

Lidé, kteří detaily nehledají, je nevidí.

Ale Sirius je hledal. A Sám jich neměl zrovna málo.
Byl čtvrtý školní den nového školního roku a Sirius s Jamesem ho začali překvapivě obstojně. Pokud vynecháme školní trest, který si za tu chvíli stihli odpykat, dařilo se jim přímo báječně. Sirius na něco takového nebyl zvyklý. Nebyl zvyklý bezstarostně brouzdat po světě s lehkou hlavou, za doprovodu bujarého smíchu svých dvou nových přátel. Již dříve zmíněný Peter byl malý klučina se slámově blonďatými splihlými vlasy, nevýrazným obličejem, zapadlýma světlýma očima a díky jeho neobvyklé zálibě v jídle i s nepříliš atletickou postavou. Krom svého nepřitažlivého zevnějšku a poněkud ostýchavé povahy, byl ale ochotný pomoci a obdivné komentáře a komplimenty bylo prakticky jediné, co od něj James se Siriusem slyšeli.
Jeho dokonalým opakem byl právě brýlatý chlapec, který sálal sebevědomím a svéhlavostí na všechny světové i vesmírné strany. Peter k němu často užasle vzhlížel a očividně byl se svými spolubydlícími spokojený, když se vedle nich nesl po chodbách jako páv.
Siriusovi to však nijak nevadilo.
Jeho obětavost a ochota spolu s neustále uchváceným výrazem mu dokázaly zvednout náladu. Ne ovšem, že by to bylo nějak extra potřeba...
Už čtvrtý den James i Sirius překvapovali na hodinách nejen učitele, ale i sami sebe. Na co sáhli, to se jim dařilo. Ať už to byla obrana proti černé magii, lektvary nebo přeměňování s obvzlášť náročnou profesorkou McGonagalovou, všude sklidili závistivé a obdivné pohledy celé třídy. Včetně učitelů. Ty na oplátku udělovali Nebelvíru bod za bodem a červená kolej se tak dostala - už takhle na začátku roku - do těsného vedení nad ostatními kolejemi, které měli v přesýpacích hodinách zatím všechny po relativně stejném množství.
Sice s Peterovou pomocí ještě toho dne o většinu nasbíraných bodů přišli, to se ale nezdálo podstatné.
Vždyť toho bylo tolik nového!