Sherlock

Vražda

Pohled Elis:

,,Co se stalo?" nenapadlo mě nic jiného
,,Ten pes!"
,,Pes?" zopakovala jsem. Z té chudinky asi víc nedostanu.
Nevím co mě to napadlo, ale vběhla jsem dovnitř. Běžela jsem chodbou a zatočila do jediného průchodu, který vedl do obývacího pokoje. Pohled, který se mi naskytl po tom jsem skoro nerozdýchala. Stála jsem jako zmražená a dívala se na hocha s rozbitou hlavou, krev byla všude a pes stál v druhém patře na schodech. Polkla jsem a pokusila se promluvit ,,A-ahoj hochu, to jsem já, pamatuješ si mě?" znovu jsem nervózně polkla. Pes zavrčel a rozeběhl se naproti mně. Do hajzlu! řekla jsem si v duchu a čekala na nejhorší, ale nic se nestalo. Pes po mně sice skočil, ale hned mě začal olizovat.
Hladila jsem ho a přitom zavolala policii.

Do příjezdu jsem tam počkala, pak se omluvila, že musím zpět domů, ale oni mě nechtěli pustit, kvůli výslechu a tak.
,,Vy to nechápete inspektore. Mám doma mladšího brášku. Uložím ho a pak vám řeknu vše co budete chtít. Slibuju" naléhala jsem
,,Dobrá, strážníci váš pak vyslechnou"
,,Díky"

Pohled Sherlocka:
Přijel jsme na místo činu a vešel do baráku. Jeden ze strážníků k nám přiběhl a mluvil něco nepodstatného, jako kdo je oběť a blablabla. Díval jsem se na mrtvého chlapce, dost pravděpodobně to zavinil ten pes. V rohu místnosti stála třesoucí se slečna, u ní páreček policistů, to byla na 100% přítelkyně oběti. Od chlapce jsem se přesunul k psovi, který byl dle mého až moc zabezpečený, na to jak nevinně vypadal.

,,Tak na co jste přišel Sherlocku?" ptá se mě policista
,,Tady mladík, byl přítel té slečny, která je tam" ukázal sem do rohu místnosti ,,Pes nebyl jejich, což znamená ze ho hlídali. Hlídali ho majiteli domu, který je na obrázcích tady" ukazoval jsem na stěnu kde byl obraz ,,A tam" další obrázek, tentokrát na stolku u televize
,,Ano, s Panem Blackem jsem se již spojili, byl na obchodní schůzce v Japonsku, ale už je na cestě zpět" řekl Lestrad
,,Dobrá, teď musím mluvit s tou dívkou" namířil jsem si to tím směrem
,,Sherlocku!" chytil mě za paži ,,Buď mírný, právě jí umřel přítel"
,,Samozřejmě" přišel jsem k dívce která se stále třísla ,,Zdravím, položím vám pár otázek ano?"
,,Vy jste od policie?" zeptala se a podivně si mě prohlížela
,,Ano. Chci vědět co se stalo. Co jste tu dělala?"
,,No, Jeremyho poprosil jeho soused aby mu na jeden večer pohlídal jeho psa, prý že někam odlétá.."
,,Jistě, na pracovní schůzku"
,,Em, ano a aby nerušil naši schůzku, tak mě vzal s sebou" vzlykala
,,A dál?" naléhal jsem
,,Normálně takové věci nedělám, ale Jeremy přinesl pivo, takže jsme pili, tancovali a prostě se bavili" utřela si slzy a zhluboka se nadechla ,,Kolem 9 zavolal pan Black a chtěl vědět jestli je vše v pořádku, co dělá jeho pes. Pak šel Jeremy nahoru za tím psem protože s ním chtěl pan Black chtěl mluvit" odmlčela se ,,Vyšel nahoru.." začala zase vzlykat ,,Nahoru.. A.. A podal tomu psovi telefon k uchu. Promiňte" začala plakat
,,To já se omlouvám. Jen poslední věc. To je vše co se stalo?" zeptal jsem se a ona kývla

Hned co si Lestrad všiml, že jsme skončili, přiběhl.
,,Tak co?" chtěl vědět
,,Podle té dívky ten pes zaútočil až po tom co dostal k uchu telefon"
,,Takže ty si myslíš, že to dostal příkazem od svého pána?"
,,Ovšem že ně Lestrade!" kroutil jsem hlavou ,,Je jasné, že kdyby řekl "skoč" nebo "trhej" jistě by to jeho obchodní partneři slyšeli"
,,Mohl si jít odskočit nebo tak"
,,To mohl, ale kdyby něco takového naplánoval, neměl by na tu chvíli co volal sem, žádného svědka, takže by byl podezřelí, ale jelikož byl celý čas hovoru v jednací místnosti, tak se z výpovědí jeho partnerů dozvíme, že nic špatného neřekl"
,,Inspektore! Chtěla by s vámi mluvit ta dívka co zavolala policii"
,,Dívka?" zarazil jsem se ,,Policii nevolala jeho přítelkyně?"
,,Ne. Volala sousedka, ona byla až moc v šoku"
Lestrad odešel a já šel za ním, chtěl jsem vědět, i když nevím proč, kdo tedy volal policii. Prošli jsem pod páskou, která ohraničovala místo činu. Tu dívku jsem poznal už z dálky. Je to ta samá dívka, která 2x týdně stojí před naším domem.
,,Děje se něco slečno?" zeptal se Lestrad
,,Ano, tedy ne, já.." odkašlala si a podívala se na mě, chvilku si mě prohlížela a pak se podívala zpátky na Lestrada ,,Em, jen jsem se chtěla zeptat co bude s tím psem?"
,,No, nejspíš-" snažil se přijít na vhodná slova
,,Nejspíš ho utratí" řekl jsem
,,Sherlocku" plácl se do čela a povzdechl si
,,No co? Chtěla to vědět" pokrčil jsem rameny ,,A už jí není pět aby takovou zprávu neunesla"
,,Ano, em, každopádně ještě musíme vyslechnou pana Blacka"
,,Proč se tolik zajímáte o toho psa?" zajímalo mě
,,No víte.." byla nejistá už z jejího postoje to bylo zjevné ,,Byla jsem kamarádka syna pana Blacka, takže toho psa docela znám a jsem si jistá, že by tohle sám od sebe neudělal" dívala se na zem
,,Syna?" zeptal jsem se
,,Ano" podívala se na mě
,,A oni se nějak pohádali nebo tak?" vyzvídal jsem
,,To ne"
,,Tak proč pan Black nemá žádnou fotku, ani jednu jedinou fotku svého syna ve svém bytě?" a pak mi to došlo ,,Aha"
,,Ano, aha.." nepatrně se jí zvedl levý koutek
,,Už je to tak dlouho.." řekla ,,Šikana je svinstvo"
,,Asi bylo těžké ztratit přítele" řekl Lestrad
,,Jistě ne tolik jako ztráta syna.. Toho psa si nechal kvůli němu a jestli bude utracen, tak panu Blackovi už nezbude nic"
,,Dobrá, Lestrade, vy to tady už nějak zvládnete, dejte mi vědět až dorazí pan Black" poklepal jsem mu na rameno a odjel domů. Cestou jsem si rekapituloval vše co mi bylo všemi řečeno a teď už jen vyčkat na poslední díl skládačky. Paráda!

Ráno mě probudil domovní zvonek. Co to sakra je? Kdo tu věc zase zapnul? stěžoval jsem si ,,No tak povídej" řekl jsem namísto například dobrého rána
,,Vyslechli jsem pana Blacka" řekl
,,Pochopitelně" byl jsem sarkastický
,,Ptali jsem se jak probíhal ten hovor. Shoduje se to s tím co nám řekla přítelkyně oběti"
,,A víme co mu řekl před tím, než pes zaútočil?"
,,Jo. Do telefonu řekl přesně toto "Jak se ti daří hochu?" a pak už slyšel jen křik toho chlapce"
,,Zajímavé" přiskákal jsem k oknu ,,Včera bylo úterý že?"
,,Ano? proč se ptáte?"
,,Jen tak" vzal jsem si ze dveří kabát a vydal se ven
,,Počkejte Sherlocku, kam to jdete?"
,,Potřebuju mluvit s tou dívkou, ze včera" Lestrad běžel za mnou
,,Ale jdeš úplně na opačnou stranu" volal na mě
,,Ty si taky nevšímáš věcí jako Watson" konstatoval jsem
,,Co? Čeho jsem si měl všimnout?"
,,Víš proč jdu tudy a ne k ní domů?"
,,Nevím, proč?"
,,Je všední den, 9 hodin dopoledne, Nebude doma, ale v práci"
,,No dobře, ale jak víš kam jít?"
,,To je prosté. Včera jsem si všiml pár věcí"
,,Jakých?"
,,Achjo, vy lidi by se vážně melo naučit vnímat. No nic. Tak třeba její nehty, nalakované, ale ne výrazné, líčení taktéž, byla cítit desinfekcí, sice nepatrně, ale byla, také měla sepnuté vlasy, což ovšem nemusí nic znamenat, ale znamená. Dále neměla žádné šperky, náušnice, náhrdelník, prstýnek proste nic, ale často se dívala na své zápěstí jako kdyby tam normálně nosila hodinky. Nejspíš si je po práci zapomněla znovu nasadit a jako poslední na rukou měla nepatrné zbytky prášku z chirurgických rukavic a teď mi jednu vraž!" otočil jsem se k němu
,,Co?"
,,Určitě si mě už chtěl mnohokrát uhodit. Tak teď můžeš" trval jsem na svém
,,Ty si fakt blázen" namítal
,,Použil bych jiný výraz, ale teď mě uhoď" naléhal jsem
,,Nebudu tě přece mlátit" odmítal
,,Zmlátil bych se sám, ale to nejde!" rozhazoval jsem rukama
,,Sherlocku.."
,,Víš co? Já to zvládnu" řekl jsem a rozeběhl se do silnice