Sherlock

Narozeniny

Pohled Elis:
Přišla jsem domů, otevřela dveře a z obýváku mě vítal Luis svým typickým ,,Ahoj Elis"
,,Ahoj Lui" pozdravila jsem ho taky a pustila psa z vodítka, ten se rozeběhl do domu a krátce na to jsem slyšela chychot brášky ,,Všechno nejlepší" řekla jsem
,,Tys mi pořídila psa?" drbal ho na břiše
,,Byl souseda, ale on už se o něj nemůže starat" řekla jsem popravdě
,,A nevadí mu to?" ptal se ustaraně
,,Nevadí. On je rád, že se o něj má kdo starat. Ben by jinak skončil v útulku.. Nebo hůř"
Je mu sice 10, ale už s ním mluvím skoro jako s dospělým. Vysvětluju mu věci opatrně, ale říkám mu vše, tak jak to je. Šla jsem do kuchyně, kde jsem si odložila nákup. Vyndala jsem dvě krabičky z čínského obchodu a přivolala jsem Luise ke stolu.
,,Čínu mám rád!" usmíval se od ucha k uchu
,,A pak na tebe ještě čeká dort"
,,Mám tě rád ségra" řekl a objal mě
,,I já tebe" pohladila jsem ho po hlavě
Usadili jsem se k večeři a začali jíst. Většinou se mě Luis ptá co je nového, ale teď mlčel. Měl sice na tváři úsměv, ale mlčel a hltal jídlo z krabičky. Usmála jsem se ,,Tak jak bylo ve škole?" ukončila jsem ticho mezi námi
,,Dostal jsem dvojku z pravopisu" pochlubil se
,,To je skvělý"
,,Co ty v práci?"
,,Dostanu přidáno"
,,Tak to je hustý!" řekl ,,Můžu si ten dort sníst u televize?" ptal se
,,Jasně" kývla jsem na to
,,A může Ben spát se mnou?"
,,Když se mu bude chtít" řekla jsem, vyhodila krabičky a nakrájela dort. Přinesla jsem kus dortu Luisovi k televizi a dívala se s ním na pohádky. V 9 jsem Luise poslala do vany a spát. Nechala jsem mu rozsvíceno na chodbě a šla dolů poklidit a pak si dát vanu. Zapnula jsem větrání a u umyvadla jsem si ubalila jointa. Na relax do vany je to úžasný a díky dodavateli na Baker Street jsem nikdy neměla nouzi. Nemějte mě teď za feťáka nebo za nezodpovědného člověka. O brášku se dokážu postarat i zhulená. Nemusím se vám obhajovat, je to moje věc, ale člověk prostě někdy potřebuje únik od reality. Někdo chlastá, někdo hulí, někdo fetuje. Důležité je, že to mám pod kontrolou.

Napustila jsem si teplou, bublinkovou koupel, pustila si písničky a zapálila si. Když si zahulím mám různé stavy, nejčastěji, ale myslím na mámu. Ne, že bych mi chyběla.. Spíš se zkouším vžít do její kůže a zjistit proč to udělala. Proč nechala své dvě děti jen tak. Někdy také přemýšlím co by se stalo, kdybych už nebyla plnoletá. Nesnáším tyhle stavy. Po dopálení si opři hlavu a pozoruju strop, Směju se ani nevím čemu a když se už začínám nudit, vylezu ven. Zamknu dveře na zahradu, zhasnu, pak zamknu vchodové dveře a jdu nahoru. Zkontroluju brášku a když vidím, že spí, zhasnu na chodbě a jdu do pokoje. Normálně se nepřevlékám a spím tak zvaně na Evu, tedy s kalhotkami, ale stav mi odešel docela rychle, tak jsem se rozhodla jít na balkon a dát si cigaretu, abych neplýtvala zbytečně trávou. Sednu si do křesílka, které tak mám, opři si nohy o zábradlí a dívám se na hvězdy. Často, když jsem pod vlivem si udělám čaj, vezmu si něco dobrého a přemýšlím o vesmíru. Vesmír je fascinující a baví mě všechny možné teorie. Ve chvíli kdy už mě nebaví pozorovat hvězdy, přesunu se do postele, dívám se na videa a usnu.
Ráno mě budí budík a já pak budím brášku. Připravím mu svačinu do školy, odvedu ho do školy a jdu do práce.

Zazvonila jsem na zvonek, otevřela mi zase ta paní, vyšla jsem nahoru a oba už na mě čekali. Pan Watson mi vše ukazoval a vysvětloval, pak mi předal malou a usadil se do křesla. Malé Rosie byl už skoro rok, takže nebylo tak těžké se o ní postarat. Už sama chodila a také si hrála. Vzala jsem pár hraček a sedla si s ní na zem. Hrozně krásně se smála, když jsem dělala bláznivé obličeje. Pořád opakovala slovo TATA, takže vždycky, když to řekl uvolnila jsem jí výhled a ukázala na Watsona ,,Tak je táta. udělej pápá" a ukázala jsem jí co má dělat a ona to zopakovala. Byla kouzelná. Kolem poledne jsem jí nakrmila v židličce a dala jí spát do postýlky. Chvilku protestovala a plakala, ale nakonec usnula. Vydechla jsem si a šla do kuchyně udělat si čaj.
,,Chcete kávu nebo čaj pane Watsone?"
,,Čaj si dám rád a jsem John" přišel za mnou a podával mi ruku
,,Já jsem Elis" usmála jsem se a také mu podala ruku ,,Černý, ovocný nebo zelený?" zeptala jsem se
,,Černý" zazněla odpověď
,,A sladíte?"
,,Ano, ale tentokrát cukr nechci" usmál se. Mezitím co se vařila voda jsem trochu poklidila v kuchyni a naplnila dřez ,,Tohle nemusíte dělat" řekl mi John
,,Vím, že ne, ale až budete s Sherlockem lítat, někde po případech, bůh ví kde, tak budete rádi, když to tu bude i uklizené. Sám moc dobře víte, jaký děti rádi dělají nepořádek a kdybych ho neuklidila, nemohla bych odejít" usmála jsem se a zalila čaje
,,Ale tenhle nepořádek není po dítěti"
,,Johne, nehledejte problém kde není" řekla jsem a pokynula hlavou abychom šli do obýváku. Sedli jsem si na sedačku a já se začala ptát ,,Odpoledne můžeme jít ven, co vy ba to?"
,,Prosím?" tvářil se zmateně
,,S malou myslím" vysvětlila jsem
,,Ach tak, pardon. Jistě, můžeme" usrkl ze svého čaje
,,No a co matka?" podívala jsem se na něj a on se zarazil ,,Tedy pokud o tom nechcete mluvit tak nemusíte" dodala jsem rychle
,,V pořádku, matka zemřela"
,,To je mi líto. Jistě je na vás ale pyšná"
,,Asi jo"

,,Jaký je vlastně Sherlock? Víte, působí na mě dost zvláštně, ale zároveň je hrozně zajímavý, kde vůbec je?" viděla jsem jak ho mé myšlenkové pochody pobavily
,,Je pátek že?" zeptal se a já kývla ,,Tak to šel navštívit svou sestru" odkašlal si ,,A je pravda, že se s ním člověk nenudí" uznal
,,dělá často takové šílenosti?"
,,Šílenosti?" nechápal
,,No třeba, že si mě našel v nemocnici, pozval k sobě a nabídl práci chůvy"
,,Joooo, dost často. Jednou i předstíral svou smrt"
,,Dooobře" řekla jsem nejistě ,,A je něco co bych o vás měla vědět?"
,,Já Já byl v armádě a on je trochu blázen, tedy v dobrém slova smyslu, ale je to feťák"
,,Cože?" skoro jsem se zadusila čajem
,,Čas od času ulítne a my mu pak pomáháme jak jen můžem"
,,My?" vyzvídala jsem
,,Nejčastěji já a jeho bratr. A je něco co bychom měli vědět my?" zeptal se
,,Myslím, že nic"

Nemůžu mu přeci říct, že hulim...